Italové si dopřávají šnečí pochoutky z farmy ve Tmani u Berouna | E15.cz

Italové si dopřávají šnečí pochoutky z farmy ve Tmani u Berouna

Švédová Pavla

Share on Facebook Messenger
Pokud si mimo Česko dopřejete francouzskou delikatesu – šneky, budou možná z Berounska. Přesněji z Tmaně. Právě tam založil Jaroslav Šimek šnečí farmu.

Do farmáře Šimka by nikdo neřekl, že nepochází ze statku. „Vlastně jsem rodák z Prahy. Do Tmaně jsem se jen přiženil,“ řekl žižkovský rodák Jaroslav Šimek. Na vesnici se mu ale zalíbilo, cítil se tam jako ryba ve vodě. Namísto prasat či ovcí se ale na svém statku rozhodl chovat zcela jiná zvířata. V Česku dost ojedinělá, šneky.
„Před lety jsem zvažoval, na jaký obor se konkrétně zaměřit. Pak mě napadlo, že otevřu šnečí farmu. Vždycky mě to zajímalo. Za komunistů lidé v okolí Tmaně šnecky sbírali a prodávali je do Francie. Řekl jsem si, když to byl dobrý obchod tehdy, tak to půjde i teď,“ zavzpomínal na počátky šnečí farmy Šimek. Tehdy se psal rok 2004.
S chovem ale neměl žádné zkušenosti, a tak se vypravil do Itálie, kde několik takových farem fungovalo. Tam nabral inspiraci a elán. V následujícím roce šnečí farmu, jedinou ve středních Čechách, založil přímo ve Tmani.

Šnečím tempem až
do síťových ohrad

V Česku začínal od píky, byl totiž jedním z prvních nadšenců, kteří se do takového chovu pustili. Vše se vyvíjelo skutečně šnečím tempem. A tak byla zapotřebí trpělivost.
„První šneky jsme si museli nasbírat sami. Když zapršelo, vyrazily pracovnice do přírody a za čtyři hodiny přinesly tisíc šneků,“ tvrdil Šimek. Pak už se chov rozrůstal rychleji. Třikrát do roka totiž šneci snášejí kolem dvaceti vajíček. Šneky chová ve speciálních ohradách obehnaných sítěmi. „Na metr čtvereční dávám dvacet malých šneků na chov. Těch větších na výkrm se na metr vejde až dvě stě,“ řekl Šimek.

Šneci nejsou hluční
a nezapáchají

Malá políčka spíše připomínají neobdělávanou půdu zarostlou plevelem. To, že se mezi listy skrývají tisíce šneků, není na první pohled patrné. „Tohle je kapusta, krmná řepa, řepka, čekanka, jetel,“ vyjmenoval Šimek, co vše v ohradách roste a čím se šneci živí. Aby je člověk mohl snadněji vidět, měl by podle Šimka na farmu dorazit ráno, když je vlhko. „Nebo když je chytáme. To na povrch dáme papírové kartony a vše pokropíme. Šneci pak vylezou,“ podotkl Šimek. Jeho farma leží na konci obce. To, že chová šneky, má určité výhody. Zvířata nejsou hlučná, nezapáchají a starat se o ně není ani příliš namáhavé. Stačí pole jen pravidelně zavlažovat.

Padesát tisíc kusů
ročně míří do Itálie

Jednou za rok pak odváží dospělé šneky, tedy ty dvouleté, do Itálie. Letos tam vyvezl přes dvanáct set kilo šneků. Do kila se přitom vejde něco málo přes čtyřicet kusů. To znamená, že tmaňská farma zásobila jih Evropy asi padesáti tisíci šneky.
Právě Itálie a Francie patří mezi největší evropské spotřebitele šneků. Každoročně tu smlsnou pětadvacet až šestatřicet tisíc tun těchto měkkýšů. A protože je populace hlemýžďů zahradních na Západě stále menší, spoléhají na dovoz z východní Evropy včetně Česka.
„Šneci se sice více jedí ve Francii, ale mám za to, že Italové je umí lépe připravit,“ mínil Šimek. Před cestou na jih je nutné šneky vylačnit, pak umýt a teprve potom naložit do speciálních přepravek. Nyní má ale v plánu šneky zpracovávat přímo v Tmani. A mělo by to být brzy.

Než se dostanou na
stůl, dá to zabrat

Dopřává si i majitel farmy někdy šnečí pochoutku? „Chutnají mi, ale doma je neděláme. Je s tím moc práce,“ řekl otevřeně Šimek. Příprava je náročná. Než se šnek dostane z pole na talíř, může to trvat víc než osm dní. Nejprve je třeba nechat ho několik dní vyhladovět, pak ho omýt a oddělit vnitřnosti. Následně ho vařit ve speciální lázni. Pak je třeba vrátit ho zpět do ulity, na vrch namazat máslo utřené s nasekanou petrželkou a prolisovaným česnekem, vychladit v lednici a nakonec na pár minut vložit do horké trouby.

Petrobarevní ptáci
chodí mezi stromy

Kromě chovu šneků Šimek pěstuje stromy. Pro ty jehličnaté jezdí lidé před vánočními svátky. „Někdy si ten nejvhodnější stromek vybírají pěkně dlouho. Dám jim pilku a říkám, vyberte si,“ řekl Šimek. V Tmani nyní otevřel i velké zahradnictví. K dostání je tu všechno od vřesů, přes rododendrony až po tújky. „Vystudoval jsem zemědělskou školu v Rakovníku. Takže jsem zůstal v oboru,“ vysvětlil Šimek. Při výběru květin v rozlehlém areálu lze spatřit také pávy. Prochází se jich tu mezi květinami a stromy hned dvanáct, bílí i barevní. I na ně si návštěvníci farmy mohou odnést vzpomínku, barevné paví péro. „Měl jsem původně pouze dva, ale rozmnožili se mi,“ řekl Šimek.

Autor: Švédová Pavla

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.