Nákup potravin je jednou z největších položek na seznamu měsíčních výdajů. V Česku se proto začínají rozmáhat prodejny, které je nabízejí za minimální ceny.
V médiích se poslední dobou stále častěji objevují zprávy o obchodech, kde prodávají zkažené potraviny, kterým nezákonně prodlužují datum spotřeby. Proti tomu se objevují prodejny, které se za prošlé potraviny nestydí a prodávají je za zlomek jejich ceny.
Jak takové obchody fungují? „Dobrý den, máte jogurty?“ ptá se zákaznice hned ve dveřích prodejny levných potravin. Pokud je odpověď kladná, může ušetřit i hodně přes padesát procent ceny, kterou by zaplatila v jiném obchodě. Jediný rozdíl je v tom, že jogurt musí sníst co nejdřív.
Právě jogurty často nakupují ženy na mateřské dovolené, díky jejich nízké ceně je totiž dětem mohou dopřát mnohem častěji. Některé však levné potraviny odsuzují. „Já bych takové obchody zakázala. Proč zbytečně riskovat zdraví dětí,“ rozhořčila se Maria Krssáková, matka malých dvojčat.
Častý předsudek, že tyto potraviny jsou zkažené, je mylný. oproti původní ceně, nemusejí být nutně špatné. U některých je to dokonce vyloučené. Státní zemědělská potravinářská inspekce kontroluje tyto obchody stejně jako jiné a platí pro ně stejná pravidla. Je však nutné rozlišovat mezi datem minimální trvanlivosti a spotřeby.
„Pokud je na obalu uvedeno datum spotřeby do určitého dne, podle zákona se po jeho uplynutí nesmí prodávat, ani v obchodech, jako je náš,“ vysvětlila vedoucí prodejny na Dolním náměstí v Olomouci Iveta Zemánková. Stejně jako v jiných obchodech tedy záleží na poctivosti majitele.
Stále pod kontrolou
Pouze však ve výrazně označeném regále, který na to zákazníka upozorní. „Kontroly jsou tady časté, někdy máme pocit, že se snaží nějaký podvod odhalit za každou cenu. Ale nikdy u nás nenašli problém,“ vysvětluje Zemánková.
Větší pozornost inspekce si uvědomuje i vedoucí ze stejně zaměřeného obchodu v Denisově ulici. „Hlavně ze začátku byly kontroly opravdu každý měsíc, dokonce tady byla celní správa, jestli máme v pořádku prodávaný alkohol. Vždy jsme měli všechno v pořádku, proto už tak často nechodí,“ řekla Lenka Loužecká.
Na rozdíl od běžných obchodů nemusí v těchto zákazník pokaždé narazit na stejný výrobek. Prodávají to, co zrovna seženou. „Většinou máme v obchodě jen pár lidí, ale jakmile před vchodem zastaví větší auto, hned se všichni nahrnou. Už jsou naučení, že to znamená nové zboží, a tím pádem největší výběr,“ vysvětlila Zemánková.
V Euro potravinách na Dolním náměstí zákazníci narazí na ceny o padesát až osmdesát procent nižší než v jiných obchodech. Prodávají zboží, kterému prošla doba minimální trvanlivosti, ale i to, kterému do tohoto data několik dní zbývá.
„U nás je poměr výrobků s ukončenou a neukončenou dobou minimální trvanlivosti asi půl na půl. Levné nemusí vždy znamenat zkažené, často se jen stane, že si odběratel objedná produkt, který si pak nepřevezme. Výrobce ho pak zcela nezávadný prodá levně do obchodů. Navíc při nákupu od výrobce obejdeme řadu zprostředkovatelů a dodavatelů, kteří by si k ceně přidali marži,“ vysvětlila Zemánková.
Vrátil se Tuzex
Po datu minimální trvanlivosti prodávají drogerii, mražené a suché potraviny. Zboží pochází nejen z České republiky, ale i z Itálie a Španělska.
„Naši zákazníci nám přezdívají Tuzex. Dovážíme například frankfurtské klobásky, příklad které mají jednadevadesát procent masa. Za třiapadesátigramové balení takové kvality by lidé zaplatili asi šedesát korun, u nás jen patnáct. Pokud se už hodně blíží datum spotřeby, zlevníme je na pouhou desetikorunu,“ popisuje Zemánková.
Nejčastěji si lidé odnášejí mléčné výrobky a uzeniny, které patří do skupiny, kterou nelze prodávat po datu spotřeby. Také je láká pizza a mražené výrobky. Pizzu Ristorante tři měsíce po vypršení data minimální trvanlivosti si zákazníci mohou odnést za necelých dvacet korun. V jiných obchodech je její cena trojnásobná.
Potravinářská inspekce ale varuje, aby si zákazníci dali pozor na potraviny, které jednou rozmrzly a znovu byly zmražené. Hlavně na papírových obalech se dá poznat, jestli je někdy rozmočila rozmrzající voda.
Dovoz zboží má samozřejmě i svá úskalí. Protože u některých výrobků se nepočítalo s distribucí v Česku, prodejna se musí postarat o české označení. „Nejsme součástí žádného řetězce. Pokud přijede zboží bez českých nápisů, musíme si cizojazyčné texty sami přeložit, vytisknout a na všechny výrobky je ručně nalepit. Jinak by zákazník nevěděl, co kupuje, což je u nás protizákonné,“ vysvětlila Zemánková. Nikdy ale tyto nálepky nelepí tak, aby zakryly původní trvanlivost.
Nakupují i právničky
Její prodejna funguje dva roky. „Nemáme nějakého typického zákazníka, chodí k nám různá sorta lidí. Už neplatí, že by k nám chodili jen ti nejchudší, ale klidně se zastaví i právničky v kostýmku. Dříve se na ulici rozhlížely, jestli je někdo ze známých neuvidí vejít dovnitř, ale dnes už se nestydí. Zákazníci zkrátka pochopili systém, že ani levné potraviny nejsou špatné a polovina z nich není ani prošlá,“ dodala Zemánková.
Skeptičtí zákazníci se přesto někdy objeví. „Občas se tady zastaví lidé s dotazem, jestli jsme normální, když něco takového vůbec prodáváme. V tom případě mu zkoušíme vysvětlit, jak věci doopravdy jsou. Často i něco rozbalíme, aby se mohl přesvědčit, že sám žádný chuťový rozdíl nepozná. S postupem času se nám ale stává, že se do takového člověka pustí s argumenty samotní zákazníci dřív, než prodavačka má možnost zareagovat,“ vysvětlila Zemánková.
Protože nabídka zboží je proměnlivá, je dobré vědět, kdo má co rád. To proto, aby mohli zákazníka upozornit, co z jeho chutí mají právě k prodeji. „Chodí sem jeden kluk, který nakupuje jen biopotraviny. Takže mu hned při příchodu řekneme, co zrovna máme, a nasměrujeme ho. Podobné je to i u diabetiků. Lidé se zkrátka obecně hodně ptají na konkrétní zboží, časem si je zapamatujeme. Díky tomu si vytváříme osobnější vztahy se zákazníky,“ řekla Zemánková.
Ne každý je však v prodejně vítaný. Přestože jsou ceny v těchto obchodech opravdu nízké, krade se v nich stejně často jako jinde. „Měli jsme tu dokonce nájezdy skupin zlodějů. Ti brali hlavně salámy. Zajímavé je, že než stihla přijet policie, vždycky je stačili prodat,“ doplnila Zemánková. Je tedy možné, že salámy od člověka, který nabízí potraviny přímo na ulici, koupili lidé, kteří by do podobného obchodu sami nikdy nakupovat nešli.
A co si vedoucí prodejny myslí o potravinách po datu minimální trvanlivosti? „Dnes je v potravinách tolik konzervantů a éček, že se tam nemá co zkazit. Jednou jsme tady měli i opravdu kuriózní dotaz, jestli jsou prošlá i ta vína, co prodáváme. Upřímně, kdyby byla stará třeba dvacet let, osobně koupím každou láhev, co tady máme,“ tvrdí Zemánková.
Tvoří se stálí zákazníci
Stejně zaměřený Maxi market v Denisově ulici těží z blízkosti univerzity. „Chodí k nám hlavně studenti, kupují si svačiny a něco k pití. Další velkou část nakupujících tvoří důchodci. Lidé si na nás postupně zvykají a vracejí se, tvoří se skupina stálých zákazníků,“ říká vedoucí Lenka Loužecká.
Zboží odebírají z obchodů, které ho nestíhají prodat. Největší zájem zaznamenala o balené vody, paštiky, mléčné produkty a uzeniny. Ty se dovážejí ve středu, a proto je v tento den obchod plný.
„Jednou za měsíc také máme akci, na kterou upozorňujeme distribucí letáků do schránek. Ta u nás neprobíhá jako v běžných obchodech, protože vždy prodáváme levně. U nás letáky upozorňují na to, že přivezeme větší množství zboží,“ vysvětlila Loužecká.
„Myslím, že je to přijatelné riziko. Náklady na jídlo tvoří v mém případě nejvyšší měsíční položku, a tak aspoň ušetřím,“ řekl student Petr Sliž. Jeho spolužáci dodávají, že pokud jsou potraviny po datu minimální trvanlivosti a zákazníci o tom vědí, je na každém, aby se svobodně rozhodl, jestli si je koupí.
Jak to funguje ve světě
V jiných státech, například v Británii, je tento způsob prodávání potravin mnohem rozšířenější. Obchody spolupracují se státem. Ten vydává lidem, kteří pobírají sociální dávky, poukázky na nákup v těchto obchodech. Poukázka zajistí, že peníze neutratí třeba při hazardu. „Je škoda, že podobná praxe nefunguje i u nás, naše republika by tím snížila výdaje na sociální podpory,“ povzdechla si Zemánková.
