Země, kde je vysoká hustota osídlení, se potýkají s problémy, jež jsou pro architekty jednoznačnou výzvou: Jak zajistit dostatek soukromí a zároveň přivést potřebnou dávku denního světla do domů, které jsou obklopeny přebujelou zástavbou a zvědavými pohledy sousedů? Podívejme se, jak se s tímto úkolem vypořádalo několik výrazných ateliérů na ostrovech vycházejícího slunce.
#####Světlo na konci tunelu
V lidnatém Japonsku uplatňuje již od roku 2001 své architektonické umění Masato Sekiya pod záštitou vlastní společnosti Planet Creations se sídlem v Kjótu. Vytvoření intimního a zároveň dostatečného prostoru zalitého přirozeným světlem na nemnoha čtverečních metrech plochy je vskutku vysokou alchymií, která vyžaduje fantazii i dokonalou znalost prostředí. Shigita House, částečně zkonstruovaný z betonových bloků a částečně ze dřeva, s jednoduchou elegancí zapadá do pestré urbanistické palety Ósaky, jež je považována za srdce japonské ekonomiky. Rodinný dům z rukou Masato Sekiyi má však oproti svým starším kolegům něco navíc – nápadité vrstvení prostorů jednotlivých místností, obohacené průniky světelných sloupů mezi hmotami poskládanými jako kostky dětské skládačky, jež autor nazývá světelnými tunely. Ačkoli zvnějšku zůstává černobílý dům odlehčenou tvrzí bez oken a nedovoluje nejmenší pohled do interiéru, uvnitř skrývá prostory zalévané sluncem stropními průhledy, systémem světlíků a prosklenými pruhy mezi místnostmi. Na diagonálně zkosený plášť fasády, v němž jsou uloženy dva obytné hranoly propojené úzkou podélnou chodbou se schodištěm, nasedá tmavý vertikální blok věnovaný čajovým obřadům. Místnost s tatami odpovídá černostříbrnými tóny vnější slupce z nehořlavého černě mořeného dřeva. Masato Sekiya patří ke střední generaci tvůrců navazujících na purismus a lehkost klasické japonské architektury, která k východním ostrovům neodmyslitelně patří.
http://www.s1.inets.jp/~planet/English/E_top.htm
*Foto: Akira Kita*
#####Zdi světel a stínů
Nejen od původní japonské tradice se formou rodinného domu odchýlil Shigeru Fuse, když na měkké půdě města Abiko, usazeného mezi dvěma údolími, vystavěl monolitický objekt z betonu. Nestálé podloží si vyžádalo pevné základy v podobě zapuštěných železobetonových sloupů, které nesou vzhůru rozšiřující se stavbu o celkové obytné ploše 80 m2. Architekt působící ve vlastním ateliéru od roku 2003 beze zbytku naplnil přání manželského páru pořídit si dům připomínající moderní uměleckou galerii pro výstavu jejich oblíbeného designového nábytku. Tři tubusy vystupující z centrálního 6 metrů vysokého obývacího pokoje jsou od společného prostoru odděleny prosklenými příčkami, jež bez zábran dovolují vstoupit dennímu světlu. Našla v nich místo jídelna, koupelna a kadeřnický salon majitelky domu. Třípodlažní betonový útvar přenáší svou mnohotvárnost z exteriéru do prostorově roztříštěného interiéru. Jednotícím prvkem zůstává pouze neutrální barevnost stěn z pohledového betonu, bílých velkoplošných podlahových dlaždic a černého, do zdi ukotveného „létajícího“ schodiště, které vede návštěvníky vzhůru budovou jako temný had. Vnitřní plochy jsou spíše než klasickými příčkami odděleny světlem. „Odraz a lom přirozeného světla na zešikmených stěnách vytváří sled prostorů, jež budí dojem, že jsou od sebe odděleny, ale vlastně jsou propojeny,“ říká k neobvyklému konceptu Shigeru Fuse. Podařilo se mu vytvořit vzdušný, světlý a odlehčený interiér navzdory těžkopádnosti jeho slupky.
*Shigeru Fuse*
#####Život ve skořápce
Zcela neobvyklý přístup k rodinné zástavbě pojala dvojice mladých tvůrců z tokijského studia Torafu Architects založeného roku 2004, když projektovala domek pro čerstvé důchodce v nejlidnatější části Jokohamy, v Kohoku. Protože své původní obydlí věnovali manželé synovi a jeho nové rodině, rozhodli se na stáří vybudovat nový domov. Od sousedů zakoupili malou parcelu o rozloze 230 m2 a mezi vyvýšenými okolními domy se rozhodli postavit prosluněný malý příbytek. Orientace parcely slunci příliš nenahrávala, a tak si na pomoc přizvali cenami ověnčené architekty a designéry Koichi Suzuno a Shinya Kamuro. Ti sáhli po zajímavé kompozici čtvercového půdorysu se čtyřmi tubusy namísto střechy. Každý ze střešních rohů zakončuje okno přivádějící do vnitřního prostoru dostatek přirozeného světla. Lité betonové desky stěn s železnou konstrukcí ukrývají ve svém nitru jednopatrový loft s obytnou galerií o celkové ploše 68 m2 jako skořápka mořského korýše, v níž projektanti nalezli inspiraci. Dynamicky rozeklaný tvar střechy pouze nechrání před povětrnostními vlivy, ale zároveň naznačuje i členění interiéru. Opticky odděluje jednotlivé části propojeného obytného celku, který pojímá kuchyňský kout s obývacím pokojem, jídelnou i ložnicí. Za zavřenými dveřmi zůstává pouze technická místnost s koupelnou a toaletou a šatna. Poschodí otevřené galerie se střešním oknem využívá syn majitelů jako svoji kancelář. Zbývá jen dodat, že sousedé jistě potřebují velkou dávku tolerance a odvahy, aby po ránu vyhlédli z okna.
*Daici Ano*
#####Klíčovou dírkou
Vytvořit v nevýhodných podmínkách velkoměst s jednou z nejhustějších populací světa příjemné bydlení a ještě k němu přidat nápad, který váš dům odliší od ostatních, není jednoduché. Je však stejně důležité, aby dům splýval s okolím svojí formou a neděsil kolemjdoucí přílišnou extravagancí. Takové obydlí můžeme očekávat od renomovaných architektů z Eastern design office, kteří od roku 2004 dokazují své dovednosti v kjótské projekční kanceláři. Ve stejném městě získali zakázku vytvořit dvoupodlažní rodinný dům obklopený ze tří stran rušnými ulicemi. Malý pozemek nedovoloval žádnou zeleň, a tak celou plochu o téměř 91 m2 osadili architekti jednoduchou stavbou, jejíž kouzlo spočívá v jemné kresbě fasády a kontrapunktu temně červených dveří. Bílou plochu vstupního portálu lemuje betonový pruh, jenž tvoří celou boční stěnu budovy řídce perforovanou čtvercovými okénky. Vchod je spíše náznakem zastřešen tenkou lištou z nerezové oceli, kterou protíná světelný čtverec soustředící se blíže kolem rudých dveří. Obrazce sdružené kolem barevného bodu působí jako dílo z rukou abstraktních malířů 20. století. Piet Mondrian by měl radost! Výrazné linie přitahují pozornost ke klíčové dírce, za níž se skrývá tajemné nitro domu. Čtyřčlenná rodina se dvěma kočičími mazlíčky si zachovává soukromí za betonovou zdí malého domku. My však víme, že v přízemí se nachází japonský přijímací pokoj, kuchyně, jídelna, koupelna a toaleta, zatímco v patře přivede schodiště obyvatele domu do ložnic, obývacího pokoje a na terasu. Nejvíce denního světla vstupuje do interiéru, jak jinak, stropem.
*Koichi Torimura*
#####Plechová pevnost
*Toshiyuki Yano*
