Jak se změní město? Nové školky, sportoviště i lodičky v parku

Už za pár dní přívítá opravený areál na Bavlně nedočkavé sportovce. Před dokončením je centrum Vertex s novou knihovnou, u zimního stadionu vyrůstá lávka přes Orlici, která má propojit centrum města s univerzitním komplexem. Hradec zkrátka mění svoji tvář.

Je to pár dní, co v Šimkových sadech utichl zvuk motorových pil. Také jeden z největších hradeckých parků se chystá na svoji zásadní proměnu.

Lodičky na jezírku

Jezírko s čistou vodou a půjčovnou lodiček, nové stezky vhodné i pro jízdu na kolečkových bruslích, sadové úpravy, lavičky, dětská hřiště, ale také občerstvení s posezením a vyhlídkou na vodní hladinu, po které poplují lodičky. Tak budou vypadat Šimkovy sady po rekonstrukci, která začne za necelý měsíc.

„Projekt navrhli v souladu s původní koncepcí architekta Josefa Gočára ze třicátých let minulého století. Hlavním prvkem parku i nadále zůstanou vodní plochy, které jsou jeho součástí od počátku. S tím souvisí i náročnost projektu,“ říká náměstek hradeckého primátora pro rozvoj města Jindřich Vedlich.

Nejdůležitějším úkolem stavební firmy tak bude odbahnění rybníčku uprostřed sadů. Ten má být nově propojen s Labem, aby se v něm mohla obměňovat voda. Kromě vyčištění jezírka, které má lidem v létě sloužit k projížďkám na lodičkách a v zimě k bruslení, se počítá také s výměnou mostů a opravou stezek. Velkou proměnou projde část parku poblíž rotundy.

„Skautská klubovna v ní zůstane, ale počítáme s její přístavbou, která bude sloužit jako občerstvení,“ doplňuje Vedlich. Děti se mohou těšit na dvě nová hřiště.

„Oprava parku je určitě dobrá věc, jen nechápu, proč kvůli tomu kácejí tolik stromů,“ zlobí se Markéta Burešová.

„Většina z nich byla ve špatném stavu nebo neladily s novou kompozicí sadů. Lidé se ale bát nemusejí. Při rekonstrukci vysadíme do parku 352 nových stromů, více než jeden a půl tisíce keřů a zhruba čtyři tisíce trvalek,“ uklidňuje milovníky zeleně Jozef Čižmár z magistrátu města.

Předpokládané náklady na obnovu Šimkových sadů se pohybují okolo 120 milionů korun. Část peněz chce město získat z evropských fondů.

„Dokončení plánujeme na třetí čtvrtletí příštího roku,“ přiblížila časový plán prací Pavlína Hofmanová z investičního odboru magistrátu.

Sady protkané sítí cest a vodních ploch se mají po rekonstrukci znovu stát vyhledávanou rekreační a sportovní zónou.

Nové cyklostezky

Sportovci ve městě určitě přivítají i další plány radnice. Ta jim slibuje nové cyklostezky a moderní sportoviště. „Připravujeme výstavbu cyklostezek v ulicích Jana Černého a V Polích v Malšově Lhotě,“ vyjmenovává náměstek Vedlich.

Do roka se nové podoby dočkají také sportovní areály ve Farářství a na Slavii. „Přibude hřišť a kurtů. Vznikne tu jedno nové fotbalové hřiště s umělým povrchem, osvětlením a tribunou. Moderní zázemí získají nejen fotbalisté, ale i volejbalisté, házenkáři a nohejbalisté. Zmizí všechny ty provizorní stavební buňky a staré dřevěné kůlny včetně haly na stolní tenis,“ představuje ve zkratce svůj projekt na modernizaci Slavie architekt Milan Vojtěch.

Malí sportovci se mohou těšit na nová sportovní hřiště u základních škol Milady Horákové a Sever. „Na žádost obyvatel plánujeme i dostavbu malé sportovní haly v Třebši,“ doplňuje Vedlich. Vedení města také stále počítá s moderní fotbalovou arénou v Malšovicích.

Potok před kostelem

Začátkem května by měla odstartovat velká přeměna náměstí 28. října. Architekt Martin Hájek se rozhodl oživit prostory mezi obchodním domem Tesco a kostelem Božského srdce Páně nejen množstvím stromů a květin, ale i umělým potůčkem.

Moderních stánků se dočkají i trhovci, kteří tam už roky mají své stanoviště. „Vše by se mělo nést ve stejném duchu jako výstavba terminálu a opravy prostoru před hlavním nádražím,“ popsala novou podobu náměstí mluvčí magistrátu Magdalena Vlčková.

„V první fázi budou stavbaři opravovat na Dukelské třídě, severním okraji náměstí 28. října a v ulici S. K. Neumanna. V roce 2013 pak celou proměnu dokončí výstavba křižovatky Koruna. Tam má také vyrůst nové obchodní centrum. Do budoucna počítáme i s rekonstrukcí podchodu a třídy Karla IV., která by na tyto akce navazovala,“ doplnil Vedlich.

Tím by vznikl dlouhý bulvár, který návštěvníky Hradce dovede od nádraží až do centra města. Na pěší zónu navážou opravené náplavky pravého břehu Labe. „Prostor, kde stála Čechie, už je opravený. Teď chceme rekonstruovat celý pravý břeh řeky Labe a pokračovat až k soutoku,“ říká Vedlich. Práce pokračují také na Benešově třídě. Jde hlavně o výstavbu silnice za paneláky a revitalizaci domu Harmonie I. „Připravujeme také pokračování druhé části. Projekt Regenerace Benešovy třídy patří mezi prioritní akce Hradce a byl zařazen do integrovaného plánu rozvoje města,“ popisuje Vedlich.

Projekt zpracoval autorský tým Alexander Pur, Pavel Zadrobílek, Vladimír Šolc, Max Vlček a Jiří Matyáš. Soustředili se hlavně na nezastavování uličního profilu hlavní třídy, vytvoření bezbariérového uličního prostoru, rozšíření zeleně v místech parkovacích ploch a bezpečné parkování.

Hezčí místo pro školáky

Tento rok radní plánují zahájit výstavbu trojice mateřských škol. Zatímco Úprkova a Mandysova budou montované, v Podzámčí má vyrůst školka úplně nová. „Také plánujeme rekonstruovat objekt v Severní ulici pro potřeby Danety,“ dodává Vedlich.

Velkou a nákladnou akcí pro město je také přestavba základní školy Jih. Do ní by se měli přestěhovat mladí umělci ze ZUŠ Střezina. „Zatím máme hotovou studii na rekonstrukci a chceme přijmout koncepci, jak Jih předělat v etapách. Finančně půjde o hodně náročnou akci, kterou nelze udělat v jednom kuse. S přestavbou chceme začít co nejdříve. Počítám, že do deseti let by tady mohl být areál moderní umělecké školy,“ plánuje náměstek primátora.

Náměstkyně pro školství Anna Maclová přiznala, že by se jí pro účely „ZUŠky“ líbil objekt bývalých Vrbenského kasáren. Historická budova v centru města zatím bez využití chátrá. „Rekonstrukce Jihu už je ale tak rozjetá, že tato myšlenka není reálná,“ přiznala Maclová.

Vrbenského kasárna však opraví. „Stálo by to ale moc peněz, proto uvažujeme, že bychom kasárna rekonstruovali po částech,“ říká Vedlich. Podle něj by v opravené budově mohly najít nové zázemí třeba technické služby. „Jednáme také s poskytovateli různých sociálních služeb a zjišťujeme jejich zájem,“ dodává.

Nejen nová nákupní centra nebo nákladné stamilionové rekonstrukce chystá radnice. „Snažíme se při proměně města dát větší prostor názorům komisí místní samosprávy. Na jejich přání se tak třeba úprav dočká parkování v Hrubínově ulici a Uhelná na Slezském Předměstí se po letech dočká rekonstrukce. Pro někoho jsou to možná neviditelné změny, ale pro lidi, kteří v těch místech žijí, jsou velmi důležité,“ míní Vedlich.

Dlouhodobé problémy

V Hradci je ale také několik problémů, o kterých se zatím stále jen mluví. Jedním z nich je třeba křižovatka Mileta. „Její dostavba byla velkým předvolebním tématem už před deseti lety a plány na ni nám páni politici ukazovali snad ještě dřív. Roky ale běží, vlády na radnici se mění a skutek utek,“ říká Jana Ženíšková z Hradce Králové.

O problémové křižovatce ví i současné vedení města. „Hodně bude záležet na tom, jakým tempem bude pokračovat výstavba silnice R35 směrem k Mohelnici. Jsem si vědom, že o Miletě se jedná řadu let. Ale zároveň se domnívám, že pokud by tato silnice v brzké době mířila k dokončení, není třeba stavět Miletu jako velkokapacitní křižovatku,“ myslí si Vedlich.

Důležité je, že u této křižovatky se počítá nejen s hlavním velkým okruhem, ale i s druhým menším, který je blíž k nemocnici. „Společně s krajským úřadem se teď snažíme změnit územní rozhodnutí tak, aby ten malý rondel mohl být stavěn jako první,“ říká Vedlich.

Tato část podle něj totiž bude důležitá nejen pro napojení fakultní nemocnice na hlavní silnici. Před nemocnicí by navíc v budoucnu mělo vyrůst parkoviště a parkovací dům.

Problém s parkováním trápí obyvatele Hradce stále. Hlavně v centru by řidičům mohl pomoci další ze zamýšlených projektů. Vedení města jedná s ministerstvem obrany o převodu části Žižkových kasáren. Právě jejich rozsáhlé a veřejnosti zatím nepřístupné parkovací plochy by centru města hodně ulevily.

„Podle mě by mělo město něco udělat s objektem flošny. O tom se taky už dlouho jen mluví. Byl by tam super klub, ale jestli se s tím něco nezačne dělat, spadne a bude to škoda,“ myslí si Martin Kratochvíl.

Budova Pajkrovy flošny, která se nachází v blízkosti kruhového objezdu na Brněnské ulici, je významnou historickou památkou. V devatenáctém století byla součástí vnějšího pevnostního obvodu. Rozhodně ale nepatří k nejvíce navštěvovaným místům. Je to dáno zejména jejím nevyhovujícím technickým stavem.

„Skutečně uvažujeme o možnosti, že by tam vznikl vysokoškolský klub. Zatím o tom jednáme s Farmaceutickou fakultou Univerzity Karlovy, která objekt momentálně využívá jako sklad,“ nastínil další možný osud památky náměstek Vedlich.