Pardubice
Dvoukilometrový let inženýra Jana Kašpara ve zhruba pětadvacetimetrové výšce nad loukou za tehdejšími hranicemi města Pardubice znamenal vstup českých zemí na mapu světového letectví.
„Dnes o jedenácté hodině dopolední se vznesl inženýr Kašpar na Blériotově jednoplošníku do výše dvaceti až pětadvaceti metrů a proletěl dráhu asi dva kilometry. Jest to první Čech, který letěl nad českou půdou,“ oznámil po přistání novinám pardubický mecenáš sportu baron Arthur Kraus.
Kašpar létal na Dukle
Svůj historicky první let Kašpar odstartoval z louky u lesa poblíž benzinové pumpy za areálem Dopravního podniku. Dnes je tam sídliště Dukla a vedou tudy ulice Sokolovská a Jiránkova.
„Tehdy tam bývalo vojenské cvičiště a Kašparův otec tam měl od eráru pronajatý pozemek, na kterém stál hangár. Později byl poblíž toho místa postavený pomník, který je dnes přestěhovaný na náměstí na Dukle,“ říká pardubický historik František Šebek.
Ve 20. letech na místě Kašparova hangáru stála pila, kterou Kašpar spoluvlastnil při neúspěšném podnikání na konci svého života. Své letadlo Blériot XI si Kašpar objednal na podzim roku 1909.
Letadlo postavil Blériot
Křehce vypadající stroj s dřevěnou konstrukcí potaženou plátnem a výrobním číslem 76 mu byl dodán v březnu následujícího roku. Blériotova továrna totiž byla zahlcena objednávkami a zákazníci museli čekat, až přijdou na řadu.
Kašparovo letadlo bylo jednosedadlový jednomotorový jednoplošník s klasickými ocasními plochami. Poháněl ho kapalinou chlazený čtyřválcový motor Austro Daimler o výkonu 70 koní. Letadlo mělo rozpětí křídel 928 centimetrů a bylo 834 centimetrů dlouhé. Vážilo 325 kilogramů a létalo stokilometrovou rychlostí.
Stroj je součástí sbírek Národního technického muzea v Praze, kterému ho Kašpar věnoval.
V zájmu objektivity je nutné říci, že Jan Kašpar nebyl první, kdo v Čechách s letadlem odstartoval.
„Německý letec Otto Hieronimus ho předešel o dva týdny a Francouz Gaubert v lednu 1910 obletěl letiště v Praze-Chuchli. Kašpar byl ale bezesporu první český letec,“ uvedl historik Pavel Sviták.
Replika letadla Blériot XI vznikla v leteckém muzeu na hradeckém letišti.
