Dva automaty na mléko, které je čerstvě nadojené od krav, stojí už přes rok v Olomouci. Počáteční zájem o návrat chutě mléka jako za časů babiček ale rychle opadl. A zemědělci proto řeší, co s tím. U supermarketu Terno například začali prodávat tepelně upravené, takzvaně pasterizované mléko. To má přirozenější chuť než trvanlivé krabicové, ale nemůže obsahovat bakterie.
U Senima naopak stále funguje mlékomat na nepasterizované mléko. Prodeje tam výrazně klesly, ale stálé zákazníky zemědělci mají. Například Markéta Novotná si kupuje syrové mléko od krávy pravidelně. „Že se má převařit? Tak to já nedělám. Je to tady sice napsané, ale moje babička by ho nechtěla. A já vlastně taky ne. Nikdy mi po něm špatně nebylo,“ řekla Novotná.
Naopak Lenka Hájková se mlékomatům obloukem vyhýbá. „Prostě k tomu nemám důvěru. Nerada bych strávila několik dní na oné místnosti,“ vysvětluje svou nechuť Hájková. Právě kvůli mléčným pochybovačům se rozhodli provozovatelé obou mlékomatů z farmy ze Senice na Hané mléko v automatu u Terna pasterizovat.
Poplašná zpráva?
Automaty, ve kterých litr mléka vyjde na patnáct korun, se počátkem minulého roku staly hitem a u obou se den co den vinuly fronty. Jenomže pak nastal útlum. Zemědělci to přičítají hlavnímu hygienikovi České republiky Michaelu Vítovi, který loni v únoru upozornil na to, že mléko může působit zdravotní potíže. „Byla to poplašná zpráva, na kterou jsme nemohli nijak reagovat. Prodeje nám kvůli tomu klesly na čtvrtinu,“ zlobí se předseda senického družstva Jaroslav Navrátil. Kampylobakterie, které způsobují průjem, přitom podle něj nepocházejí z mléka, ale ze špatně upraveného drůbežího masa. „Všichni víme, jak to chodí na grilovačkách. Kolik nedodělaného masa se sní,“ tvrdí Navrátil. Podle majitelů mléčných přístrojů je navíc pět stovek dojnic pod neustálým odborným dohledem a při cestě čerstvě nadojeného nápoje z kravína do automatu se mléku nemůže nic stát. „Mléko jde hned po nadojení přímo do nerezového tanku a má teplotu od čtyř do šesti stupňů,“ popisuje veterinář farmy Vojtěch Vychodil. A dosavadní zjištění hygieniků dávají zemědělcům za pravdu. „Za poslední půlrok jsme v mléku z automatů v kraji žádné porušení norem nezjistili,“ potvrzuje vedoucí odboru hygieny na krajské veterinární stanici Pavel Moravec.
Záchrana Pasteurem
Aby přesto farmáři zákazníky uklidnili, vzali si na pomoc metodu, kterou už v předminulém století vymyslel francouzský vědec Louis Pasteur. Pasterizace zbaví mléko díky krátkodobému zvýšení teploty možných bakterií, ale přitom si nápoj zachovává svou chuť. „Ověřili jsme si, že mléko bez problémů vydrží sedm dní, aniž by ztratilo svou kvalitu,“ dodává Navrátil.
Při výrobě krabicového mléka se používá úprava UHT pomocí ultravysoké teploty. Ta mění vlastnosti nápoje.
