Vědecký tým vycházel z dat, jež shromáždila sonda Cassini, která kolem Dione proletěla před dvěma lety. I když sám objev kyslíku neznamená, že by na tomto měsíci mohl vzniknout život, je důležitý pro výzkum dalších Saturnových a Jupiterových souputníků, na kterých může být voda. „Na některých dalších měsících jsou oceány kapalin, a tak stojí za to se na ně podívat blíže, pokud jde o známky života,“ řekl stanici BBC jeden ze členů výzkumného týmu Andrew Coates.
Tekuté oceány jsou pod zmrzlým povrchem Saturnova měsíce Enceladus a zřejmě také na Jupiterových měsících Europa, Callisto a Ganymede. Coates se proto snaží u Evropské vesmírné agentury (ESA) prosadit projekt družice s pracovním názvem Juice, která by tyto měsíce podrobněji prozkoumala. „Jsou to naprosto fascinující místa, kde by bylo možné hledat život,“ tvrdí vědec.
Dalším takovým je podle Coatese největší Saturnův měsíc Titan, jehož atmosféra tvořená dusíkem a metanem připomíná Zemi na počátku jejího vývoje. „Může to být taková druhá Země, která čeká až se ve vzdálenějším vesmíru oteplí,“ řekl BBC.
Jupiter i Saturn mají přes šedesát měsíců. Měsíc Dione byl objeven koncem 17. století. On sám má dvě další oběžnice, měsíce Polydeuces a Helene.
Sondu Cassini, která je určena ke zkoumání Saturnu, vypustila NASA v roce 1997, k šesté planetě sluneční soustavy dorazila o sedm let později. Na její palubě jsou mimo jiné zařízení pro výzkum gravitačního pole Saturnu a okolních měsíců a přístroje ke studiu vlastností plazmatu.
