Z dvoupokojového bytu ve starším rodinném domku se ozývají zvláštní zvuky. Škrábání, bouchání do skleněné desky, chrastění kamenů i cvrkot. Jen se člověk přiblíží ke dveřím, cítí teplo, pach sena a hlíny a vlhkých rostlin. Za dveřmi však není strašidelný les, ale několik řad terárií různých velikostí. Ve vesnici kousek od Liberce chová Lukáš Vojáček mnoho druhů exotických plazů, kteří mají hodnotu desítek tisíců korun.
„Před deseti lety jsem začal s chovem jednoho leguána. Před pěti lety jsem si pořídil další zvířata a nakonec na ně padl celý byt po babičce,“ říká Vojáček.
Žába, co ukousne prst
Běžně odchovává mláďata u chameleonů pardálích nebo agam vousatých. V jeho výbězích ale žijí i mnohé vzácnější druhy. Například pomalá, černě zbarvená ještěrka s oranžovou malbou na těle. Sice se tváří mírumilovně, ale je to jedovatý ještěr heloderma neboli korovec jedovatý. „Mám i párek varana stromového, který je k vidění u nás jen v zoo v Plzni. Dvakrát jsem měl vajíčka a dal je do inkubátoru, ale bohužel se mláďata nevylíhla. Je to hodně náročné, protože to trvá i půl roku a stát se může cokoli. Ale vytrvám,“ vysvětluje Vojáček a dodává, že je s plzeňskou zoologickou zahradou je v úzkém kontaktu. Snaží se odchovat i mláďata dalšího druhu varana doreanus, které má odchycené z volné přírody v Nové Guineji. „Ještě nikdo mláďata tohoto druhu v zajetí neodchoval, třeba se mi to povede jako prvnímu,“ doufá chovatel, který se zvířaty denně tráví i několik hodin. V dalším teráriu jsou drobné žabky. Jde o pralesničky, o kterých se tradovalo, že je olizují puberťáci, aby byli omámeni z jejich jedu. „Není to ale pravda. Žabky chované v zajetí jedovaté látky nevylučují, ty mají pouze žabky v přírodě, které se živí jedovatými mravenci,“ prozrazuje chovatel. V zarostlém akváriu vedle z díry v zemi vykukuje další, do oranžova zabarvená žába, která působí skoro pohádkově. „Člověku by ale dokázala ukousnout prst,“ varuje Vojáček.
Zábava za tisíce
O zvířata má zájem i chovatelův syn. Nadšený je třeba z želv, které rostou doslova pro něj. „Mám druh želvy beliana, která je zvláštní pohyblivým krunýřem. Pak chovám i želvy uhlířské. Ty až dospějí, mají vážit až osmdesát kilogramů a může na nich jezdit i dítě,“ vysvětluje Vojáček.
Teraristika je nákladný koníček. Vojáčkova zvířata sežerou každý den až tři stovky cvrčků, proto si je chová sám. Vyjde to levněji. Zvířata mají hodnotu mnoha tisíc korun, heloderma stojí třeba pětadvacet tisíc, krajta přes tisícovku a jen mládě chameleona okolo pěti set korun, dospělý i desetkrát tolik. Tisíce ročně stojí i elektřina na osvětlení.
