Jiná léčba na Táborsku. Učí nemocné lépe znát své tělo

V Táboře a okolí mohou lidé kromě tradiční medicíny využívat i alternativní léčbu.

Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme o tom vést spory, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat. Slova klasika sedí na způsoby alternativní léčby, které lidé v Táboře využívají. Výběr je rozmanitý. Od homeopatie a akupunktury, baňkování až třeba po plazmový generátor. Léčbu nabízejí i lidé studovaní v oboru moderní medicíny.

Reflexní terapie

Při pohledu za dveře Květy Cermanové je vidět pohodlně usazený člověk, který si nechává masírovat chodidla. „Terapie funguje třeba na migrény, bolesti žaludku. Pomohla jsem i při chronických potížích,“ říká Cermanová.
Reflexní terapii věří. „Moje dcera byla opakovaně nemocná. Neustálý přísun antibiotik k ničemu nevedl. Podařilo se ji vyléčit až reflexní terapií,“ popisuje vystudovaná zdravotní laborantka.
Teorie zjednodušeně říká, že na chodidle se promítají lidské orgány. „Cítíte, že je oteklá ledvina nebo že žaludek nějak skřípe. Zabolí to, když zmáčknu jeho plošku. Ale to nemusí nutně znamenat závažnou chorobu. Jde o to, aby člověk přijal signál, že dělá něco špatně,“ vysvětluje Cermanová.
Sama vyzdvihuje hlavně relaxační účinek terapie. Dokládá i léčebné účinky, ale ty musí posoudit každý sám. Někdo se prý vrací, protože mu pomohla, jiný zase kvůli odpočinku.
„Pro zdravého člověka je příjemné, když se projde bos. Když to naopak bolí, je to znamení, že je něco v nerovnováze. Když nám někdo promačkává nohy, připomíná to vjem, který se vytratil od dob, kdy lidé chodili bosi v přímém kontaktu s přírodou,“ uzavírá Cermanová.

Kolonhydroterapie

Před více než sedmi lety měla Milada Slabá zdravotní problémy. Podle doktorů byla v pořádku. „Jsem do dneška vděčná za slova jednoho lékaře, že teď už si musím pomoct sama. Zaujaly mě účinky výplachu tlustého střeva,“ svěřuje se Slabá. Výsledkem prý bylo vyčištění těla, získání energie a povzbuzení imunity. Díky tomu si předsevzala zavést soukromou praxi.
Popisuje, co například můžou lidé od kolonhydroterapie čekat. Čistí játra a pomáhá při kožních problémech. Kůže jako detoxikační orgán těla je odrazem vnitřního stavu člověka.
Metoda prý také posiluje psychiku, protože se v břiše kumuluje spousta problémů. Pomáhá i s nadměrnými kvasnými pochody, které vznikají špatným stravováním. „Reakce člověka, který je pod nátlakem, napovídá, jak je břicho důležité. Automaticky si ho kryje,“ zamýšlí se Slabá, která je i zdravotní sestrou.
Výplach tlustého střeva bere hlavně jako prevenci. „Pokud mají lidi obavy z nádoru tlustého střeva, musí podstoupit vyšetření v nemocnici. Zvlášť, když k němu mají genetické předpoklady,“ zdůrazňuje.
Také důkladně probírá anamnézu pacienta a konzultuje ji s lékařem. Výplach se nedělá například při tuberkulóze střeva, nádorovém onemocnění, v těhotenství.

Léčitel

Jan Maruna je stejně rozložitý a vysoký jako stromy, kterým se věnuje v básních. Překládají je v Itálii, Francii a Anglii. V Miláně za ně dostal několik cen. Poezie je teď pro něj tím hlavním, i když se léčitelství věnoval řadu let.
„Už to nechci dělat. Léčím jen kamarády a známé. Lidi nejsou moc schopní pochopit, že se musí změnit oni, a pak se promění i nemoc,“ vysvětluje Maruna.
Jako příčinu rakoviny vidí hlavně špatně nastavené lidské vztahy. „Rakovina může být i psychická. Ale netýká se jen nemocných. Je vinou třeba také rodiny nemocného. Takže rakovinou netrpí jen jeden člověk, ale celá společnost, ve které žije,“ zamýšlí se.
Při léčbě vychází z přírodních léků, doplňování minerálů, stopových prvků, ale především se snaží obnovit psychickou rovnováhu. „Pomohl jsem třeba ženě, která trpěla rakovinou kůže,“ říká Maruna.
Vše zní jako pohádka, ale opět je na každém, jestli je ochoten uvěřit. Za úvahu stojí vlastní zkušenost redaktora. Při povídání o léčitelství se ho Maruna zeptal na blízkou osobu. Intuitivně vybral tu, která má zdravotní problémy. Půjčil si tužku a papír, nakreslil její postavu s pohledem dovnitř těla. V diagnóze se trefil přesně.

Plazmový generátor

Podle Jaroslavy Vomáčkové z Tábora je nemoc výsledkem nerovnováhy, způsobené například nezřízeným způsobem života. „Důležité je neřešit důsledek, ale proč tělo takové vychýlení z normálu připustilo. Učím lidi citlivosti vůči tomu, co jim tělo říká,“ říká Vomáčková, která má diplom z přírodního léčitelství a je vystudovanou veterinářkou.
Pomáhá například s diabetem, astmatem, akutními bolestmi zad a kloubů. U těžce nemocných lidí se snaží posílit to zdravé a pozitivní, aby snášeli nezbytné chemoterapie nebo silné léky.
„Snažím se jim vyhovět v souladu s probíhající léčbou,“ zdůrazňuje. Všem zásadně říká, že normální je být zdravý. Používá několik metod. Od různých druhů masáží, úpravy výživy, aromaterapie, bylinek, i po speciální přístroje.
„Máme plazmový generátor, který pracuje na frekvenci tkáňových systémů. Druhý přístroj se zase naladí na frekvenci patogenů v těle a rozrušuje jejich působení,“ vysvětluje.
V oblibě má i baňkování. Proceduru starou 4700 let. Baňkou přisátou na kůži vzniká podtlak. Výsledkem je mimo jiné zprůchodnění lymfatických žláz.

Tradiční čínská medicína

Když dříve člověk v Číně onemocněl, nedostal jeho lékař peníze. Byl placený za to, že udržuje lidi ve zdraví. Když věděl, že rodina trpí na žaludeční vředy, které zlobí na jaře a na podzim, preventivně proti nim ordinoval opatření. „Ještě horší to bylo na císařském dvoře. Když císař rozhodl, nechal za trest lékaře popravit,“ říká Rastislav Jánoška, který v Táboře praktikuje čínskou medicínu.
Pomocí přístroje měří kontrolní body v těle. Zjišťuje s ním jak druh nemoci, její rozsah, tak správný lék. Léčí akupunkturou, homeopatiky a bylinami. Popisuje, že akupunktura pomocí jehliček působí na zásadní body, které leží na drahách orgánů. Homeopatie zase vychází z principu léčby podobného podobným. Takovým způsobem funguje třeba očkování nebo i mořská voda, která si pamatuje, cokoliv se v ní kdysi rozpustilo.
„Jsou i slabá homeopatika. Přesto mají účinek. A paradoxně čím slabší ředění, tím déle působí,“ vysvětluje Jánoška, vystudovaný doktor se specializací internisty. O homeopatii se zajímá od poloviny sedmdesátých let minulého století. Studoval ji i v Číně a na Srí Lance.
Přiznává, že tradiční čínskou medicínu vidí hlavně jako prevenci, ale léčit prý také dokáže. Záleží na každém, jak si bude zdraví upevňovat.
Svůj pohled na alternativní medicínu zastává i Josef Plíva z Tábora. „Mé dceři například pomohl léčitel, když si klasická medicína nevěděla rady. Sám mám teď zdravotní problémy, které ale řeším s lékaři,“ dodává.