Většině lidí utkvěl v paměti jako talentované dítě, které zaráz zvládne zpívat i bubnovat. Josef Melen se dál věnuje hudbě, k tomu moderuje různé společenské osvětové akce a je odborníkem na bojové sporty. Pochází z Vlastislavi na Litoměřicku, kde začal po vzoru svého otce bubnovat na hrnce vařečkami, v devíti na opravdové bubny.
Neštve vás, když ve vás občas nevidí pana Josefa Melena, ale malého Pepíčka a jeho hit o pětce?
Myslím, že to je o nějaké vnitřní vyrovnanosti, kterou člověk najde až s určitým věkem. Rozhodně mě to neštve, protože to svědčí jenom o tom, že to, co jsem kdysi dělal, zanechalo v lidech, ať v dobrém nebo ve zlém, nějakou stopu. Ta se v lidech neustále objevuje a nezmizela, i když je to už téměř třicet let.
Vy jste zpíval jako devítiletý a byl nejmladším bubeníkem, snad vůbec na světě. Vaše maminka se domnívá, že jste byl ve své době světovým rekordmanem.
S tím bych byl dnes opatrný. Dřív nebylo tolik sdělovacích prostředků jako dnes. Věřím tomu, že na druhé straně planety byl bubeník jako já.
Věříte tomu, ale nevíte to jistě?
Ne, ne, rozhodně ne.
Máte dva syny, šestnáctiletého a pětiletého. Zpívá si dnes ten mladší a zpíval i ten starší „Né, pětku ne“?
Oba ji znají. Mladší už ji zná a zpívá. Stejně ji měl oblíbenou starší syn, který se mnou jezdil častokrát i na vystoupení.
Spousta lidí si myslí, že vás objevil František Janeček, ale ono to bylo jinak, viďte?
Mě objevil tatínek. A pro média Viktor Sodoma, který měl prvotní tah na branku. Natočil se mnou píseň „Moucha“. Následně to byl František Ringo Čech, který se mnou ušil na míru tu veleslavnou písničku o pětce.
A pak teprve přišel František Janeček.
To bylo přesně o tři roky později, v roce 1986.
Pro dětské hvězdy není jednoduché prorazit v dospělosti.
Je to tak. Je to takové znamení, které si s sebou člověk nese. Děvčata to mají nepatrně jednodušší už jenom proto, že jsou krásné a stanou se ženami. Kluk to má těžší, protože jen co domutuje, začne z něho být úplně nová osobnost. Mnohdy té nové osobnosti staré dětské jméno vadí a zapomíná se na to, co ti lidé umí. Taková je moje zkušenost.
Vzal jste si za manželku svoji fanynku?
Ne, ani v jednom manželství.
Ale znaly vás jako zpěváka?
Ano, s první jsem se seznámil na konzervatoři. S druhou jsme se potkali, ač jsme oba Severočeši, na úplně jiném konci republiky.
Co vám dnes říká jméno Jan Alan?
Jan Alan je pseudonym, pod kterým jsem začátkem devadesátých let moderoval v Rádiu Golem.
Proč jste měl pseudonym?
Po roce 1989 nechtělo vedení radiostanic spojovat moderátory s pop music minulého režimu. Protože jsem chtěl moderovat, vymyslel jsem si pseudonym.
Čím se dnes živíte, co děláte?
Jsem moderátor a odborník na bojové sporty, především Muay Thai - thajský box. Ultimátní zápasy - Valetudo, MMA, Free Fight, zajímám se o ně od začátku devadesátých let. Za tu dobu jsem procestoval pěkný kus světa s českými bojovníky, kterým jsem dělal novinářskou spojku k nám domů. Jsem ale také producent, mám produkční nahrávací studio, skládám hudbu, dělám produkci jako takovou. Lidé mě můžou vidět i na akcích týkajících se bezpečnosti silničního provozu. Již několik let moderuji pro BESIP, ale mám také vlastní projekt Safety Show. Při něm se předvádí před zraky diváků například, co udělá plně naložený kamion, když jede rychlostí devadesát kilometrů v hodině. Prevence podaná tímto způsobem je správná cesta.
Předtím jste moderoval The Action s přímými účastníky dopravních nehod.
Ano, evropská multimediální show se dostala za hranice České republiky a vidělo ji téměř čtvrt milionu lidí.
Vraťme se ke zpěvu. Když jsem slyšela vaši píseň „Obrazy bez rámů“, okamžitě mě oslovila. Složil jste text i hudbu. Skládáte si všechny písničky sám?
Ano. Skladba je z desky „JPM“ z roku 1997. Cesta hotové nahrávky byla ale trnitá, protože většina vydavatelství se k ní vyjádřila téměř stejně. Vydaly by ji jen s remixem písně „Né, pětku ne“. Dětský hit jsem na desce nechtěl. Album vyšlo až v roce 2001, ale nikdy se nedostalo do prodeje. Výhodou internetu je, že prostřednictvím něho se písničky méně prosazovaných interpretů, kteří nemají místo v médiích, dostanou alespoň k některým fanouškům.
Se sestrou, která byla také úspěšnou dětskou zpěvačkou, připravujete duet.
Máme jich připravených několik a čekáme na ty správné dny, kdy se celá věc rozpohybuje.
Co pro vás znamená skládání písniček?
Možnost říci to, co nosím v srdci. Vyjádřit názor a dovolit lidem, aby nahlédli na svět z mého úhlu pohledu.
