Jsme spjati s řekou. Bydlím ve vodní elekrárně, já dělám kapitána | E15.cz

Jsme spjati s řekou. Bydlím ve vodní elekrárně, já dělám kapitána

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Hradec bez Labe a Orlice by nebyl tím, čím je. Někteří obyvatelé města jsou s těmito řekami dokonce osudově spjatí.

Když Josef Gočár tvořil moderní podobu Hradce Králové, jednou z věcí, které se neměly příliš měnit, byly toky řek Labe a Orlice. Dodnes sklízí za prostoupení přírody okolo řek až do samotného centra města podobné uznání, jakého se mu dostává třeba za systém městských okruhů. Bez řek by město na soutoku zřejmě ani nevzniklo.

Sedmadvacetiletá Klára Polanská bydlí většinu života přímo v hradeckých vodních elektrárnách. Poznala život u jezu na Orlici na okraji Slezského Předměstí i na Labi v samém centru města, kde vyrábí proud elektrárna Hučák.

„U řeky žiji od svého jednoho roku, táta v elektrárně pracoval. V čem je život u vodní elektrárny jiný? Je tu klid, příroda, ale také tady neustále hučí voda. Já jsem na to zvyklá a mám to ráda, ale přítel si na to nemůže zvyknout. Dětství u řeky bylo krásné, zvala jsem k nám spolužáky, jezdili jsme na loďkách, občas podnikli exkurzi do elektrárny,“ vzpomíná s úsměvem mladá maminka, která dnes u břehů Orlice vychovává malou dceru a život bez řeky si nedovede představit.

„Musím na malou dávat pozor, voda ji samozřejmě láká a je všude kolem. Neměnila bych. Žila jsem i jinde, ale ráda jsem se k vodě vrátila. Více se mi líbí kvůli klidu a přírodě na Orlici než na Labi,“ svěřuje se Polanská, která se s přítelem chystá na jaře jezdit po řece až do centra Hradce.

Vodáci většinou končí cestu po oblíbené Orlici u Svinar ještě před městem, ale část dojede až k mostu nedaleko od zimního stadionu, kde se potkávají s místními kanoisty.

„Vystoupí na druhém břehu a jdou k nám na pivo,“ říká provozovatel restaurace u letního kina Marian Trenz. Cestou míjejí třetí z hradeckých vodních elektráren na Moravském mostě.

Také život třiaosmdesátiletého Jiřího Soukupa je pevně spjatý s hradeckými řekami. Jako otužilec trénuje každý týden po celý rok už dvacet let.

„Trénovat se musí pořád, nejen v zimě. Připravuji se na Orlici a otužilecké plavby potom probíhají na Labi. Právě k Labi má celá naše rodina vřelý vztah. S příbuznými pravidelně jezdíme k jeho pramenům,“ říká Soukup. Orlici dává přednost třeba starosta hradeckého Sokola a trenér rychlostních kanoistů Jan Skalický, který po ní jezdí padesát let.

„Na koupaliště bych nešel, v Orlici je nejlepší koupání a je to celkově nádherná řeka. Labe se mi tolik nelíbí kvůli čistotě vody. Je to i pozůstatek z minulosti, kdy bylo hodně špinavé hlavně kvůli továrnám v Hostinném, Dvoře Králové nad Labem či ve Svobodě nad Úpou,“ říká Skalický.

Největším lákadlem na řekách v Hradci Králové je nejvýše položený přístav parníků na Labi. Ten je na Smetanově nábřeží, kde kromě výletních parníčků kotví i plachetnice a oblíbené pramice.

„Nejhezčí pohled na Hradec je z paluby parníku, který pluje po Labi,“ tvrdí jeden ze zakladatelů Hradecké paroplavební společnosti, technik a kapitán parníčků Jaroslav Kostkan. A ví, o čem mluví. Vždyť na Labi tráví z Hradečanů asi nejvíce času. Na prvním parníčku začal město ukazovat lidem od řeky před dvanácti lety.

„Máme nejhezčí nábřeží ze všech měst u nás. Od turistů léta posloucháme chválu hradeckých památek či parků. Labe zkrátka stojí za to. Mít takovou řeku a neprovozovat na ní parníky by byl hřích,“ říká Kostkan.
Kromě plavby centrem města vyrážejí parníčky také do Předměřic nad Labem. Nad tamním jezem se dá pokračovat na lodi Smiřice až do stejnojmenného městečka. V budoucnu by se lidé měli dostat až do Josefova. „O jízdy do Smiřic zatím není takový zájem. Myslím si, že se to změní, až podél řeky povede cyklostezka. Zatím jezdíme motorovou lodí, ale příští rok už tam chceme mít parní člun,“ slibuje Kostkan.

K Labi patří také dnes již nechvalně proslulá loď Čechie. Parník postavený v někdejším východním Německu pro tajemníka východoněmeckých komunistů Ericha Honeckera sloužil jako botel a restaurace, avšak již roky chátrá, je ostudou města, a hlavně povodňovým nebezpečím. Cedule na přední části parníku, dovezeného do Hradce po kusech v roce 1996, hlásí, že je na prodej za necelé tři miliony korun.

Přes Labe či Orlici se přímo ve městě klene osm mostů, další jsou v okrajových částech města. K Labskému, Tyršovu, Pražskému mostu a mostům U Hučáku a U Soutoku na Labi a Orlickému, Malšovickému a Moravskému mostu na Orlici by měly v budoucnu přibýt také lávky. Jedna je v plánu u zimního stadionu, další u kongresového centra Aldis a jedna by mohla být poblíž malšovického stadionu.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.