Při silnějším větru by lidé do Městských sadů neměli chodit. Větve z nemocných stromů padají dolů.
O kácení stromů v Městských sadech se v minulých letech i měsících hodně diskutovalo. Město chtělo nejprve kácet pět stovek stromů, pak jejich počet snížilo na tři stovky. U diskuzí však zatím zůstalo a staré a nemocné stromy padají samy.
„Jedná se o stromy staré osmdesát let, pro které má každá menší vichřice katastrofální následky. Měsíc po měsíci ubývá samovolnými pády stále více stromů,“ říká dendrolog Petr Ondruška.
Město zatím nové stromy sadit nebude. Tedy ne v takovém počtu, jak původně plánovalo. Doposud pokácelo jen několik nejstarších, aby na nikoho nespadly. „Pustit se do toho můžeme až v době vegetačního klidu. A to je v zimě nebo na jaře. S tím souvisí i datum výsadby,“ vysvětluje mluvčí magistrátu Jan Šindler.
Zbývá tak pokácet ještě více než stovku stromů. Na jejich místo vysadí magistrát necelé dvě stovky tří- a čtyřmetrových dřevin.
Pozor na hlavu
Zatím si musí návštěvníci parku dávat pozor na padající větve. „Nejhorší je to u amfiteátru, kde jsou popadané celé vzrostlé stromy. Mám strach chodit také po vedlejších cestičkách u řeky. Za větru tam padá jedna větev za druhou,“ líčí Marcela Neplachová.
V opavských Městských sadech je zhruba 1600 keřů a přes dva tisíce stromů. „Kácením nemocných stromů nevznikne žádná holina, ostatní koruny stromů místo zaplní,“ ujišťuje Ondruška.
Opavanům slibuje, že po probírce bude opavský park mnohem hezčí. „Park je typický alejemi. Ty jsou zastíněné, zdeformované a v nejednotném stavu. Jejich náhrada je složitá, protože velké stromy ty malé zastíní, zastaví jejich růst a jejich budoucnost je nulová,“ říká Ondruška.
