Pěstovat, ošetřovat a udržovat fotbalový trávník je věc nesnadná. Prostě velká alchymie. Aby byl člověk v této činnosti úspěšný, musí se naučit chápat, co trávník v dané chvilce potřebuje. To je základní filosofie hlavního ošetřovatele fotbalového trávníku na stadionu ve Štruncových sadech Josefa Marcela.
Start v Blšanech
„Učil jsem se opravářem zemědělských strojů, kde byla zároveň možnost studovat přímo tříletý podobor trávníkářství. Ta možnost se mi zamlouvala, a tak jsem do toho šel a nastoupil jsem na praxi v Blšanech do tamního areálu,“ vzpomíná na své začátky u zelených ploch.
Josef Marcel pak úspěšně složil zkoušky a získal diplom od Českomoravského fotbalového svazu na zakládání a údržbu golfových a fotbalových hřišť. „Už během studia jsem se zajímal o práci v Plzni na Viktorce a ještě před ukončením mi volali, že jsem přijat. Okamžitě po skončení oboru jsemv létě 2003 nastoupil,“ dokončuje popis své cesty do klubu, kde je nyní jeho hlavní prioritou starost o hrací plochu na hlavním stadionu ve Štruncových sadech.
Je to vlastně nekonečný příběh. Sekání, kropení, hnojení, zašlapávání vykopnutých drnů po zápasech. Zdánlivě jednoduchá stereotypní činnost, ale tak snadné to zase není. „Například při hnojení, které provádím jednou za čtrnáct dní, musím zvolit správný typ. Trávníku vždy něco chybí, jednou potřebuje nahnat živiny, jindy barvu. Je to zkrátka o tom, co potřebuje. Jednou dodávám hnojivo, kde je více železa, jindy draslíku nebo sodíku. Každá chyba okamžitě projeví na stavu hrací plochy,“ vysvětluje Josef Marcel.
Trávník je krásný
Tím výčet prací okolo hřiště ovšem ani zdaleka nekončí. „Je třeba včas poznat, kdy plocha na určitých místech utemuje. Pak zde stojí voda a to není dobré. Plochu musím propíchat vertidrenem, trávník se tak provzdušní,“ vysvětluje Josef Marcel. Většinou v mezidobí o letní přestávce se pak provádí hlavní obnova. „Hřiště provzdušníme, celoplošně dosíváme a pískujeme. Během sezony samozřejmě podle potřeby opět dosíváme v nejvíce exponovaných místech jako například v pokutovém území a u čar, kde běhají pomezní rozhodčí. Celý rok provádíme preventivní postřiky proti houbovým chorobám a plevelům.
Po sezoně ještě proti sněžné plísni, protože ta dokáže hřiště zlikvidovat,“ připomíná další nezbytné operace na trávníku hrací plochy, který je nyní podle něj ve špičkovém stavu. „Je krásný. Díky vedlejšímu areálu zde zatížení není tak velké. Na hlavní hřiště chodí jen A tým, na trénink maximálně dvakrát týdně před domácím zápasem a na samotné utkání,“ pochvaluje si rozumný přístup a dohodu s trenérem Vrbou o rozumném využití plochy, kterou hráčům vždy upraví na míru podle jejich potřeb. „Kéž by se na ní na jaře radovali z mistrovského titulu,“ přeje si.
