Kališok aneb svoboda a zadarmo

Z centra Ostravy je to nějakých patnáct kilometrů autem. Nebo hodinka jízdy na kole.

Tomu jezeru jen málokdo řekne jinak než Kališok, i když se oficiálně se jmenuje Kališovo jezero. Je kousek od Bohumína a zvláště Ostravané z centra nebo ze Slezské to mají o něco blíž než třeba na porubské koupaliště. Návštěvníci Kališoku, ve kterém se stále ještě těží štěrkopísek, nemohou čekat žádný luxus v podobě převlékáren, úschoven věcí či bohatého výběru jídel. To však zcela vyváží vstup zdarma a hlavně ta svoboda. Tu ocení i majitelé psů, kteří se na Kališoku běžně koupou i se svými čtyřnohými souputníky.
Z Ostravy je nejlepší jet autem směrem na Starý Bohumín, hned za bohumínskou nemocnicí zahnout doprava a dojet do Bohumína Šunychlu, kde už i motoristy navedou značky pro cyklisty. Příjemná je cesta z centra Ostravy i na kole. Tedy zejména pro ty, kteří se nezaleknou terénu. Jet se dá od Nové radnice po pravém břehu Ostravice a potom i Odry až na konec vrbických jezer. Pozorní najdou úzkou ocelovou lávku přes místní potok a ocitnou se na Dukelské ulici v bohumínském Pudlově. Odtud již po běžných cestách není na Kališok nijak daleko.
Šunychl není Václavák
V horkých dnech mohou motoristé nechat auto na placeném parkovišti. Pokud počasí nenapovídá, že by ten den mohl být dobrý obchod, bývá parkoviště nehlídané a tedy zdarma. Cena za den parkování je příjemná. Pětadvacet korun. Šunychl skutečně není žádný Václavák. A to ještě šetřílkové mohou zaparkovat bez placení opodál. Z parkoviště je to už jen pár korků k jezeru. Žádné vstupné neexistuje. Štěrkovna je hodně rozlehlá a sami návštěvníci si ji rozdělili na různé kategorie. Tam, kde vedou k vodě panely, jsou milovníci koupání. Za zátokou pak spokojeně mlčí a hledí do vody někdy i desítky rybářů. Odlehlejší místa v křovinách mají v oblibě skupiny teenagerů. Prostě každý ke svému.
Žádné vodní atrakce na Kališoku nejsou, odvážní mladíci si však občas dělají atrakce z těžících souprav. Hbitě na ně šplhají a skáčou z nich dolů. Na břehu však stojí několik houpaček a prolézaček z normalizačních let. Jejich věkovitost však juniorské on line generaci nijak nevadí. Je tady i pískoviště, branky na fotbal, lidé často na travnatých plochách hrají badminton. Vše je ovšem nutné přinést si z domu.
Pivo z přívěsu
Voda bývá v Kališoku i díky stále probíhající těžbě mnohem čistější než v obdobných jezerech v okolí. Jen při vstupu si musí lidé dávat pozor. Mokré panely zrádně kloužou. Nejčastěji otevřeným restauračním zařízením na Kališoku je přívěs, který stojí na území, co se dá s trochou fantazie nazvat poloostrovem. Ceny jsou velmi přívětivé. Pivo desítka dvaadvacet korun, půllitr čepované kofoly dvacet korun. Vše vždy až překvapivě dobře chlazené. Hranolky jsou k dostání za patnáct korun, stejně jako párek v rohlíku. Snad nejdražší položkou nabídky z přívěsu je drůbeží hamburger. Je za pětadvacet.
Občas bývá otevřena i dřevěná budka u Kališoku, ceny jsou v obdobné jako v přívěsu. Kousek od parkoviště je i zděný výčep, kde je pivo desítka dokonce za rovnou dvacku. Otevírací a zavírací hodiny na jezeře neznají, na wc je nutno odebrat se do přírody. Ač areál patří Štěrkovnám Dolní Benešov, město Bohumín zde zajišťuje sekání trávy, rozmístnění odpadkových košů i odvoz odpadků. Občas se po březích projede dvoučlenná hlídka městské police na služebních kolech. „Chceme, aby návštěvníci Kališova jezera byli v klidu a v pohodě,“ vysvětluje mluvčí radnice Lucie Balcarová péči města. Kdo nemiluje relativní luxus moderních akvaparků a nevadí mu, že se jeho deka občas může stát i místem odpočinku cizího psa, je pro něj Kališok jako stvořený.