Pandemie koronaviru zkazila řadě výletníků plány. Bezpečnostní omezení však postupně odpadají a dopravci spoj po spoji obnovují. Deník E15 proto oslovil české osobnosti, které spojuje velká obliba v cestování. Která místa doporučují a kam se chystají vydat? V dalším díle odpovídá dlouholetý zpravodaj České televize na Blízkém východě, dnes reportér zahraniční redakce ČT a držitel Ceny Ferdinanda Peroutky Jakub Szántó.
Do které země se dnes vyplatí cestovat a proč právě tam?
S pandemií za krkem se cestování složitě plánuje. Na jaře jsme se měli s rodinou vydat na řecký Peloponés, abychom u Thermopyl vzdali hold válečníkům spartského krále Leonida, kteří tam přesně před dvěma a půl tisíci let položili život v bitvě s Peršany. Nevyšlo to. Cestovatelskou klaustrofobií ale s rodinou po letech života v zahraničí trpíme, takže jsme se rozhodli vyrazit do dědečkova rodného Maďarska.
Jaká zajímavá místa stojí v Maďarsku za návštěvu?
Maďarsko je blízká a přece rozdílná země. Rozhodně stojí za to vyrazit lodí do Visegrádu. Je to krásné starobylé městečko s dechberoucí pevností. Jako dítě jsem jezdil s tátou na závody ve windsurfingu k Balatonu. A pak je tu samozřejmě překrásná Budapešť. Originální architektura velkoryse pojatých bulvárů, mohutný Dunaj, skvostné restaurace.
Máte na tuto zemi nějakou zvlášť oblíbenou vzpomínku?
Na studiích na Středoevropské univerzitě, která se po vládním nátlaku musela bohužel odstěhovat do Vídně, jsem v Budapešti strávil rok. Těch vzpomínek je nepřeberně. Ale vedle každonedělních obědů s anglo-maďarskou konverzací u tetičky Erzsi mám asi nejveselejší vzpomínky na návštěvy budapešťských městských lázní Széchenyi Fürdö.
Kam se chystáte na příští zahraniční cestu a na co se v cílové destinaci nejvíce těšíte?
Rád bych se co nejdřív zase vydal do Izraele a Palestiny. Právě jsem o nich dopsal svou druhou knihu „Z Izrastiny s láskou“, která vyjde na podzim. A moc se těším, až se po dvou letech zase vrátím za svými přáteli, na naši pláž ve městě Herzlija, na nejlepší hummus na světě v Ghalebově jeruzalémské vývařovně a na rudá jablka v sadech drúzských vesničanů na Golanských výšinách.
