Karel Herot: havíř, který nikdy nefáral

Pětašedesátiletý Karel Herot se díky působení v Baníku Ostrava podíval na místa, kam by se jinak nedostal.

Když někdejší fotbalový obránce Ostravice, Slezanu Frýdek-Místek, Karel Herot přestupoval v roce 1967 do Baníku, vzal si s sebou do Ostravy i montérky. „Zbytečně, hned mi řekli, že tady se do práce nechodí. Sedm let jsem byl vedený na šachtě, ale nikdy jsem se tam neukázal. Za fotbal jsme brali tolik, kolik měli špičkoví havíři,“ přibližuje bývalý stoper.
O Herotovi se ve Frýdku-Místku dozvěděli díky tomu, že jeho otec pořádal na Ostravici fotbalové turnaje, na které jezdila družstva z okolí. „V dorostu mi to ještě nevyšlo, ale když jsem šel na vojnu, přestoupil jsem do Slezanu. Nemusel jsem tak rukovat do žádné Dukly,“ vrací se Herot ke svému mládí.

Přestup do Baníku

Hned po vojně se o rodáka z Ostravice začaly zajímat Vítkovice, ale než stihl podepsat přestupový lístek, získal jej Baník Ostrava.
„Po zápase mě jeho funkcionáři pozvali na oběd, kde jsme přestup domluvili. Dali mi hned i nějaké peníze. Doma si pak mysleli, že jsem je ukradl,“ vtipkuje Herot.
Na prvoligové působení v Baníku v letech 1967 až 1973 Herot vzpomíná nejraději. V tomto období poznal spoustu míst ve světě. „V La Pazu v Bolívii jsme hráli v nadmořské výšce čtyři tisíce metrů nad mořem. Trenér se divil, proč jsme tak brzy zadýchaní. Přitom večer skoro nemohl dýchat a málem dostal mrtvici,“ líčí usmívající se Herot.
Baník se tehdy běžně umisťoval na pohárových příčkách. Díky tomu si autor jednoho ligového gólu připsal i starty v evropských pohárech.
„Duel v italském Cagliari jsme hráli před třiceti tisíci diváky. I na nás chodilo hodně lidí. Neexistovalo, aby přišlo méně než sedm nebo osm tisíc,“ upozorňuje Herot.
V roce 1973 se střední obránce vrátil do Slezanu, kde působil dalších pět let. Poté odehrál ještě tři roky v Paskově. Kariéru ukončil ve dvaačtyřiceti letech tam, kde se fotbal naučil, na Ostravici.
„U fotbalu jsem zůstal i potom. Ve Slezanu jsem nějakou dobu vedl hlavní tým, B tým i dorost,“ vysvětluje Herot.
Dnešní velkou zálibou bývalého fotbalisty je jeho zahrada s chalupou.
„Práce na zahradě je můj velký koníček. Sousedé se diví, jak nádherný mám trávník,“ tvrdí Herot, který chodí na zahradu i v zimě. Uklidit sníh nebo zkontroluje domek.
Stále sleduje i veškeré sportovní dění. Obzvlášť to fotbalové. „Na Bazaly jezdím pravidelně. Ve Frýdku-Místku stihnu tak polovinu domácích zápasů,“ říká Herot.