Karviňané na živlech závislí. Těží uhlí, aby mohli u moře dýchat smog | E15.cz

Karviňané na živlech závislí. Těží uhlí, aby mohli u moře dýchat smog

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Oheň, voda, země, vzduch. Čtyři živly, které se každodenně dotýkají života Karviňanů. Jsou s nimi místní spíše v přátelském soužití, nebo s nimi vedou trvalý boj?

Rozsáhlý požár pneumatik v Karviné-Hranicích nebo velké povodně vracející se do města téměř pravidelně. Lidé z Karviné s přírodními živly často bojují, ale jsou na nich i životně závislí. Nejvíce pak na zemi, ze které už spoustu let těží uhlí.

Země = uhlí

„V Ostravsko-karvinském revíru vytěžíme nejvíce černého uhlí v České republice. Je tu devadesát procent veškerých zásob uhlí,“ informoval mluvčí Ostravsko-karvinských dolů Vladislav Sobol. Pod zemí jsou ještě zásoby na několik desítek let. Proto si těžaři vychovávají další generaci proškolených důlních zaměstnanců. Hornický obor funguje několik let v Karviné a nově se přidalo i učiliště v  nedalekém Havířově. Tam od září nastoupí studenti do prvních ročníků oborů Důlní elektrikář a Důlní zámečník. Tak jak země místní obdarovala, ne každý jí vrací její šlechetnost. Na skládkách končí tuny nevytříděného odpadu. „V Karviné se obecně málo třídí, hlavně pak na sídlištích. Objem tříděného odpadu se už léta drží asi na pěti procentech. A to je málo. Lidi pravidelně informujeme o možnostech recyklace, ale nestačí to. Nově jsme se zaměřili více na děti a žáky škol,“ přiblížil primátor Tomáš Hanzel. Například za rok 2010 vyprodukovali Karviňané skoro šestnáct tisíc tun odpadu, město za jeho likvidaci zaplatilo více než osmatřicet milionů korun.

Oheň = spalovna

Oheň byl k místním zatím poměrně milosrdný. Žádný hrozivý požár Karviná v nedávné době nepamatuje. Poslední obrovský mrak dýmu se zvedl v listopadu roku 2008 poté, co si pár bezdomovců chtělo přitopit poblíž ulice Rudé armády v Karviné. Zapálit hromadu pneumatik nebyl šťastný nápad. Hasiči tehdy zápasili s ohněm několik hodin a městem projížděla auta, z jejichž tlampačů hlasy vyzývaly místní, aby raději neotevírali okna ve svých bytech.
„Vzpomínám si i na požár v Pekárnách v Karviné-Hranicích nebo na požáry výškových budov. Oheň tehdy napáchal hodně škody, ale žádnou oběť požáru v Karviné za poslední roky si nevybavuju,“ podotkl šéf karvinských hasičů Marian Mrózek. Daleko častěji se tak v Karviné řeší to, jestli je oheň dobrým pomocníkem při zbavování se odpadu. Zatímco odborníci se přou, zda je plánovaná spalovna mezi Karvinou a Havířovem pro ovzduší škodlivá, nebo ne, Karviňané mají jasno. Akci na podporu stavby spalovny ve městě nenajdete, naopak její odpůrci organizují pravidelná setkání. Vznikají petice, lidé protestují bubnováním pro zdraví. Jednou z největších aktivistek je Lada Peterková. „Chceme tu žít a vychovávat své děti, ale nehodláme obětovat svoje zdraví a zdraví svých blízkých. Miliardy, které mají proletět komínem spalovny, by byly prospěšnější v lepším systému recyklace a kompostování odpadů nebo by měly jít do opatření na zlepšení kvality ovzduší,“ říká Peterková.

Voda = moře

S vodou si Karvinští v posledních patnácti letech užili své a nebyly to zrovna vodní radovánky. „Největší povodně byly asi v roce 1997 a v loňském roce. V roce 2005 zase zasáhla Karvinsko takzvaná blesková povodeň. Ten termín jsme do té chvíle prakticky neznali, ale od toho roku už jej bereme smrtelně vážně. Za noc jsme byli pod vodou a během dalšího dne živel zase opadal,“ vzpomněl Mrózek. Když je voda pod kontrolou, umí si ji lidé v Karviné a okolí užít. V souvislosti s tímto živlem se nejvíce očekává chvíle, až si budou místní naplno s lehátkem pod sebou užívat komfortu u moře. Ne Středozemního ani Jaderského, ale Darkovského. S tím má OKD velké plány. Jezero by mělo po roce 2015 sloužit jako sportovní a rekreační zóna. „Jezero má ideální podmínky například pro vodní sporty, budou tam i pláže a sportovní zázemí,“ řekl Sobol. Bagry se poprvé zaryly do půdy v roce 1997. „Voda v ‚moři‘ je v porovnání s okolními rybníky a nádržemi, jako jsou Žermanice nebo Těrlicko, kvalitní a čistá. V okolí vyrostou i cyklistické stezky,“ dodal Sobol.

Vzduch = smog

Pobyt u moře, ale u toho opravdového, by potřebovala většina Karviňanů. Zdejší ovzduší je zamořeno okolními továrnami natolik, že si většina místních stěžuje na problémy se zdravím.
Při návratu odjinud místní nejvíce pociťují rozdíl v tom, co dýchají. „Když se vracím vlakem z privátu v Olomouci, tak cítím už před Ostravou škrábání v krku, začnu pokašlávat a občas mi i slzí oči. To je takový tradiční jev,“ stěžoval si student medicíny Roman Sukop.
Ovzduší v Karviné patří mezi nejhorší v Česku. Limity pravidelně vyskakují nad tolerovanou hodnotu. „V Karviné a okolí odborníci naměřili šestkrát až sedmkrát vyšší hodnoty rakovinotvorného benzo-a-pyrenu, než je normální. Horší situace panuje pouze v některých částech Ostravy,“ konstatoval Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Mezi největší znečišťovatele patří ArcelorMittal. Stejně jako ostatní firmy veřejně prohlašují, že investují miliony korun do zařízení, které v budoucnu ovzduší uleví.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video