Po výbuchu bomby 23. června 1985 se u irského pobřeží zřítil letoun Boeing 747 společnosti Air India, který letěl na trase Montreal–Londýn–Dillí. Zahynulo přitom všech 329 lidí na palubě. Do útoků na Světové obchodní centrum v září 2001 to byl nejtragičtější případ terorismu v letecké dopravě.
Osudný okamžik nastal v 9:15 středoevropského letního času. Ve výšce 9500 metrů nad zemským povrchem explodoval v zavazadlovém prostoru kufr s výbušninami. Bez započtení atentátů z 11. září je to dodnes páté nejhorší letecké neštěstí a největší masová vražda v historii Kanady. Zahynulo při něm totiž 270 Kanaďanů.
V ten den to však nebyl jediný tragický moment. Zhruba hodinu před pádem Boeingu 747 vybuchla bomba na letišti v Tokiu. Dva zaměstnance zabila a další čtyři zranila. Bomba byla v zavazadle, které přiletělo z Vancouveru na jméno M. Sing. A to o čtrnáct minut dříve oproti letovému plánu. Zavazadlo pak mělo být přeloženo do letadla společnosti Air India se 177 lidmi na palubě, které mířilo do Bangkoku.
Za smrt 329 osob na palubě Boeingu 747, smrt zaměstnanců tokijského letiště a pokusu o propašování další bomby do dopravního letadla zřejmě může sikhská teroristická organizace Babbar Khalsa. Odsouzen byl však jen jediný člověk, a to Kanaďan Inderjit Singh Reyat, automechanik z kanadského Duncanu.
Zatčen byl ve Velké Británii v únoru 1988 a o rok později vydán do Kanady. Tam byl v roce 1991 odsouzen k deseti letům vězení za smrt zaměstnanců tokijského letiště. Až v červnu 2001 byl Reyat opět zatčen a obviněn kvůli atentátu na letoun Boeing 747 společnosti Air India. Přiznal se, že pomohl vyrobit bombu, a dostal dalších pět let vězení. Spoluviníky však neuvedl.
Jiný proces kvůli atentátu na let číslo 182 začal také v roce 2003. Obžalovaní v něm byli podnikatel z Vancouveru Ripudiman Singh Malik a dělník žijící v kanadském Kamloopsu Ajaib Singh Bagri. V březnu 2005 byli zproštěni obžaloby pro nedostatek důkazů.
U soudu s Malikem a Bagrim svědčil i Reyat, jemuž bylo později prokázáno, že pod přísahou opakovaně lhal, za což byl v lednu 2011 ve Vancouveru odsouzen k devíti letům vězení. Propuštěn byl v roce 2017.
