Každý pátý nezná primátora | E15.cz

Každý pátý nezná primátora

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Redaktoři Sedmičky zjišťovali, jak lidé z Přerova a Hranic znají svoje město.

Sto lidí v Přerově a sto v Hranicích odpovídalo na sedm otázek o městě, kde žijí. Zcela správně odpovědělo na všechny otázky jen čtrnáct Přerovanů a tři Hraničané. Nejmladší respondent měl jedenáct let, nejstarší čtyřiaosmdesát.

Josef, Pavel, Zdeněk, Ivan i Jarda. Tak přejmenovali v anketě Sedmičky Přerované prvního muže města. Většina lidí znala jeho příjmení, u křestního jména ale tápala. „Jsem díky mamince Jiří. To jméno si prosadila, i když táta trval na Josefovi,“ komentoval výsledek průzkumu primátor Jiří Lajtoch.

Jedenáct Přerovanů ale zaspalo dobu a řeklo: Jindřich Valouch. „Ten byl starostou za minulého volebního období? A já myslel, že na radnici sedí pořád,“ divil se Milan Chudý.

Kamenný Jan Blahoslav dopadl ještě hůře. S knihou napřaženou naproti zámku hlídá Horní náměstí už dlouhá léta, přesto si na jméno přerovského rodáka vzpomnělo jen osmašedesát procent lidí.

Dvaatřicet lidí si bylo jisto, že muž v hábitu a s ostrými rysy je Jan Amos Komenský. „Já myslím, že by to mohl být i Palacký,“ řekl dokonce jeden z dotazovaných. A dokonce se objevila i odpověď, že je to Neptun.

Zato plavec a otužilec František Venclovský se mezi Přerovany zapsal zřetelně. Jednaosmdesát procent dotázaných vědělo, že přeplaval kanál La Manche a zapsal se tak do galerie slavných Přerovanů. „Manžel je už čtrnáct let po smrti a já jsem ráda, že lidé na něj nezapomínají,“ říká vdova po Františku Venclovském Pavlína. Především mladší lidé ale stříleli své odpovědi hodně mimo terč. Spisovatel, národní obroditel, divadelní režisér, sochař, herec, autodopravce, sokol – to všechno zaznělo. „Vím, že byl odbojářem za druhé světové války. Četl jsem to na pamětní desce u Bečvy,“ překvapil při anketě Sedmičky osmnáctiletý mladík.

Mladší ročníky neměly také jasno, co stálo před lety na místě parčíku s majákem. Tipy byly různé. Parkoviště, lesík, škola, houští i pláž. „Bylo tam krásné letní koupaliště,“ odpověděl správně důchodce Antonín Míka.

Nejvíce by se ale asi zlobil na Přerovany svatý Vavřinec. Ačkoliv je po něm ve městě pojmenovaný kostel, vzpomnělo si na patrona přerovských hodů jen padesát dva procent lidí. Ostatní spíše hádali: Věnceslav, Rostislav, Václav, Marek, Štěpán, Patrik, František?

Jistí si nebyli Přerované ani s názvem hokejového klubu. Čtyřicet procent si nevzpomnělo na HC Zubr vůbec. A někteří přispěchali s chybnou odpovědí: Meo, Lokomotiva, Spartak, Precheza či Kometa.

Ovšem znak města znají Přerované dobře. Jedenadevadesát procent lidí si hlavu zubra mezi věžemi zřetelně vybavilo. Padla i raritní odpověď. „Je tam halouzka chmele,“ řekla sedmnáctiletá dívka.

Kolik měří propast

Ze sto lidí v Hranicích odpověděli správně na všech sedm otázek jen tři lidé. Sedmnáctiletá Martina Krejčí, čtyřiadvacetiletá Šárka Košková a mluvčí hranické radnice Petr Bakovský.

Nejvíce sedla Hraničanům otázka, kdo je starostou. Nevěděla to jen pětina lidí. Ti jméno starosty Miroslava Wildnera komolili nebo jmenovali předchozího starostu Vladimíra Juračku.

Pořádně zabrat dala místním hloubka hranické Propasti. Tipovali od osmdesáti metrů až po patnáct stovek, nejčastěji kolem tisícovky metrů. Odborníci tvrdí, že může mít až sedm set metrů, ale potápěči zatím potvrdili 289,5 metru. I přes toleranci plus minus deset metrů, odpovědělo správně jen třiadvacet procent lidí.

Jaký republikový primát mají Zbrašovské aragonitové jeskyně? Mají největší krápník, je tam aragonit, je tam oxid uhličitý, jsou největší, nejhlubší, nejnavštěvovanější, nejchladnější? Ne. Jsou nejteplejší. Věděla to jen čtvrtina lidí.

Jména snad všech svatých padla při dotazu na název kostela na náměstí. „Má jeden z nejdelších názvů co znám. Kostel Stětí svatého Jana Křtitele,“ řekl Bakovský. S odpovědí neměli problém mladí lidé. Pamatovali si to ze školy.

V parku je nějaká socha?

Koho znázorňuje socha v parku? „Tam je nějaká socha?“ zněla nejčastější odpověď. To, že jde o sochu Mistra Jana Husa, vědělo devětatřicet procent lidí, ostatní tipovali Masaryka, Komenského či Palackého. Někteří se obhajovali tím, že už dlouho přes park nešli.

Silnou stránkou Hraničanů je sport. Název házenkářského týmu TJ Cement Hranice věděla většina lidí. Raritní odpovědí bylo pojmenování TJ Sigma nebo TJ Tondach.

Oříškem byl pro Hraničany složitý městský znak. Přitom ke správné odpovědi jim stačilo vyjmenovat tři symboly. „Je tam nápis Hranice,“ domníval se starší muž. Fantazie Hraničanů neměla mezí.

V městském erbu „viděli“ kalich, zámek, řeku, palcát, slunce, koně nebo třeba srp. Ve znaku ale je knížecí čepice, dva vinařské nože, postava sv. Štěpána a tři štítky. V pravém je orlice, v levém lev a v prostředním šachovnicové pole.

„Všechno jsem věděla, protože jsem teď dělala seminárku o Hranicích, ale asi bych to věděla i tak. Hranice jsou také zajímavé tím, že leží v místě, kde se střetávají čtyři nářečí, jejich smícháním si místní vytvořili vlastní nářečí,“ řekla Šárka Košková. Anketa Hraničany bavila.

Většina oslovených byla ráda, když se dozvěděli správné odpovědi na otázky o svém městě. Někteří se ptali, jestli byli nejhloupější.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.