Na otázku, zda je jim společně dobře a jak se snášejí, jsou hodně rozdílné odpovědi. A to pochopitelně podle toho, kdo má psa doma a považuje ho za člena rodiny, a kdo naopak nikoliv a ani venku netouží po setkání se zvířetem.
Jsou lidé, kteří považují mazlení se psem za příjemnou aktivitu, jiní otisky od zablácených tlap a psí slintání za nepříjemné obtěžování, o štěkotu nemluvě. I když se to mnohdy nezdá, těch druhých je více. Vždyť ze statistik vyplývá, že na čtyři rodiny bez psa, připadá jedna se psem.
Mít v domácnosti psa, stojí peníze a přináší starosti navíc.
Psí spolubydlící v panelovém domě zatíží rodinný rozpočet jedním tisícem korun za kalendářní rok povinným registračním poplatkem na magistrátu města Mladá Boleslav. Dva psi dokonce dva a půl tisícem korun ročně. V domcích a vilách se zahradami, kde mají psi volný výběh na soukromém a ohrazeném pozemku, jsou poplatky o trochu menší. Dalšími finančními výdaji pro každého chovatele jsou nákupy krmiva a speciálních kynologických pomůcek, platby při pravidelných i náhlých návštěvách veterinární ordinace i hrozba pokut při nedodržení platných nařízení. „Kdo nemá psa na vodítku nebo po něm neuklidí, riskuje pokutu až tisíc korun. Ve správním řízení na magistrátu dokonce až do výše třiceti tisíc korun,“ zdůraznil mluvčí městské policie Ondřej Kubala.
Uklízení psích výkalů je nezbytné nejen kvůli pořádku na chodnících a veřejných lokalitách, ale také z hygienických důvodů. I když se to nezdá, tak množství zvířecích výkalů v ulicích města se počítá na tuny
„Ve zvířecích exkrementech můžou být zdroje infekcí nebezpečných pro člověka,“ potvrdil Vojtěch Kolín, vedoucí mladoboleslavského územního pracoviště Krajské hygienické stanice.
Zdůraznil, že neuklizené exkrementy na chodnících a v parcích postupně vysychají, ale zárodky virových nákaz zůstávají životaschopné a s rozvířeným prachem se dostávají do ovzduší.Člověk je potom snadno vdechuje, což je velmi nebezpečné hlavně u malých dětí a u starších osob se sníženou imunitou.
Podle hlavního boleslavského hygienika Vojtěcha Kolína k rozhodujícímu snížení rizika zcela postačí, když chovatelé zvířecí výkaly sbírají a v sáčcích odhazují do odpadkových košů.
Samozřejmě je lepší, když k tomu účelu jsou v dostatečném množství po městě rozmístěné speciální sběrné koše, ale i odhození zvířecího exkrementu zabaleného v sáčku do běžného koše na odpadky je lepší, než ho ponechat neuklizený a volně tlející.
Zdánlivě maličká hovínka jsou totiž rozsáhlejším zatížením životního prostředí, než by se neinformovanému člověku na první pohled zdálo.
Počítejte s námi
Úředníci mladoboleslavského magistrátu aktuálně evidují 2748 psů. Podle odborného veterinářského odhadu je jich ve skutečnosti ještě o třicet procent více, to znamená 3664 včetně neevidovaných, to znamená na černo chovaných, a bezprizorně pobíhajících. Každý z nich denně vypudí v průměru dvě stě gramů exkrementů v tuhé i tekuté formě, což za období kalendářního roku (365 dnů) činí 73 kilogramů. Dalším jednoduchým matematickým úkonem dojde i žáček základní školy k úděsnému výsledku, že město Mladá Boleslav každoročně zavalí 267 tun zvířecích výkalů (přesně 267 472 kilogramů). A to jsme počítali jenom se psy. Něco navíc přidají ještě kočky a další zvířectvo bez rozdílu, zda domestikované nebo svévolně pobíhající a poletující.
„Když vidím, že pes pobíhá po pískovišti, dceru tam nepustím. Někteří pejskaři nemají ohledy a nechají od psů očůrávat klouzačky a kolotoče pro děti,“ postěžovala si Jana Dvořáková.
„A to mluvím jen o psech na vodítku, z těch volně pobíhajících mám strach já sama a o dítě se samozřejmě bojím ještě víc,“ dodala.
O očistu veřejných prostranství v Mladé Boleslavi pečuje firma Compag.
Na sběr zvířecích výkalů má dokonce speciální stroj. „Náš pracovník s ním jezdí po městě a parcích denně, ale pouze za suchého počasí, v zimě a v mokru ho nemůžeme používat,“ vysvětlil pracovník firmy Jan Ryml.
Přesto a právě proto hlavní díl zodpovědnosti za uklizené psí exkrementy spadá na vlastníky psů i ostatních zvířat. Myslí si to i drtivá většina občanů Mladé Boleslavi.
Lidé v ulicích města dotazovaní na osobní vztah ke psům se většinou shodovali, že proti nim nic nemají, ale vadí jim, že jejich pánové a paní po nich neuklízejí, co na chodnících a v parcích nadělají.
