Kde najít střed Evropy nebo stopy Židů | E15.cz

Kde najít střed Evropy nebo stopy Židů

Málokterý region má tak rozmanitou architekturu i krajinu, říká Roman Podhola, autor knihy Českobudějovicko známé i zapomenuté.

Lidi, kteří už pochopili, že za pěknými místy nebývá nutné jezdit daleko, potěší nová knížka jihočeského autora Romana Podholy. Známou pravdu, že to nejbližší bývá nejvíc opomíjené, potvrzují téměř dvě stovky stran s historickými i současnými fotografiemi.
Obyvatele Českobudějovicka tam může leccos překvapit. Turisté se ujistí, že kořeny tohoto okresu jsou tak hluboké a vzájemně propletené, že stojí za to se sem vracet.

Lidová architektura

Svou pestrostí je Českobudějovicko unikátní, upozorňuje Podhola. „Blata s nezaměnitelnou selsko-barokní architekturou charakterizuje rovinatá rybniční krajina, kdežto Novohradské hory na jihu území dosahují značné nadmořské výšky,“ uvádí příklady.

Rozmanitost okresu se nejvíc projevuje v lidové architektuře.

„Pro Blata je typické selské baroko, jak ho známe ze slavných Holašovic, ale také například neprávem opomíjených Opatovic. Blatská architektura bývala většinou jednopodlažní, ovšem s falešným patrem,“ upřesňuje Podhola. Kontrastem k tomu je Novohradsko, kde je patrný velký vliv německé a rakouské architektury. Vznikaly tam čtyřboké uzavřené usedlosti zvané vierkanty, které lidé stavěli do patra. Odlišný stavební styl má také Vltavotýnsko, kde se mísily vlivy Blat hlubockých a veselských.
Kniha, která má formu bedekru, představuje textem i 350 obrázky celkem devětaosmdesát míst. Od Adamova až po Žumberk.
Nechybí ani kapitola věnovaná městu České Budějovice, v níž je působivá například fotografie židovské synagogy, kterou roku 1942 zničili nacisté. Židovství mělo velkou tradici na Vltavotýnsku, zejména v Neznašově a Kolodějích nad Lužnicí, kde rovněž stály synagogy. Slavným kolodějským rodákem s židovskými kořeny byl režisér Alfréd Radok. Na malém prostoru jsou popsané dějiny dané obce či města a k tomu zajímavosti, příběhy nebo mýty. Málo známá fakta jsou například v kapitole o předměstí Rožnov, kde stála osada už roku 1259, tedy před založením Budějovic.
Lišov ležící opačným směrem byl podle tamních obyvatel naprostým centrem Evropy. Vlevo při silnici ve směru do Budějovic totiž od roku 1889 stojí kamenný jehlan zvaný Locus Prennis. Tvoří pevný bod pro měření nadmořské výšky, ale místní jej překřtili na „věčné místo“, které označuje střed Evropy.
Všechny obce, o nichž píše, si Podhola prošel. Když potkal jejich obyvatele ochotné nechat ho nahlédnout do soukromí, prolezl prý celé stavení.

Příští cíl: Krumlovsko

Výběr z nashromážděného materiálu nebyl snadný. Musel dodržet rozsah a formát předchozí knihy, kterou touto formou napsal o Prachaticku. Podobně by chtěl postupně zmapovat všechny okresy. Příští rok se chystá na Českokrumlovsko. Vedle průvodců vydal Podhola ještě knížku Ozvěny šumavských zvonů, která také vypovídá o jeho zálibě v putování krajem. Tehdy mu učarovala Šumava, a tak na ní zmapoval místa, která měla zajímavý kostel nebo kapličku. „Zahrnuje území od Nýrska až po Novohradské hory. Zvon je jejich symbolem,“ vysvětluje.
Na takzvanou sakrální architekturu jsou jižní Čechy mimořádně bohaté. Mnoho těchto staveb se dostalo i do knihy o Českobudějovicku. Jedenačtyřicetiletý autor sbírá staré fotografie, které jsou součástí jeho knih. Tam, kde dobový snímek nesehnal, doplnil kapitolu speciálně upravenou soudobou fotografií. U míst, která mohou být zajímavými tipy na výlet, nechybí údaj o vzdálenosti od Budějovic.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.