Josefov se za svou více než dvousetletou historii příliš nezměnil. Stačí se na chvíli zastavit a zasnít se. Návštěvník tu možná uslyší dupot bot vojáků proplétajících se sítí podzemních chodeb, které ve své době čítaly pětačtyřicet kilometrů. Podzemí není jediným místem Josefova, které ke kolemjdoucím promlouvá.
Truchlivý průvod se táhne josefovským parkem. Do temna noci si svítí smolnými pochodněmi. V jeho čele kráčí s kovovou rakví na ramenou vojenští důstojníci pěšího pluku a husaři. Tragédie Kátinky z roku 1827 jako by vypadla z pera dramatika Williama Shakespeara. Dnes ji připomíná pomníček v jižním okraji parku, kam lidé kladou květiny a zapalují svíčky.
„Byla to sebevražedkyně a sebevrazi se tenkrát nesměli pohřbívat na hřbitově. To až asi o dvacet let později,“ vysvětluje správce josefovského hřbitova Jiří Černý.
Kátinka Betsageová žila u své sestry a švagra - Itala, který dost nevybíravým způsobem odmítl jejího nápadníka, italského poručíka. Milenci se rozhodli společně skoncovat se životem. Na schůzku s Kátinkou však poručík kvůli nečekané vizitě dorazil pozdě. Otrávila se sama.
Jed i o desetiletí později
Příběh se o dvaasedmdesát let později opakoval. Na schůdcích krámku ve stejném domě skonala z nešťastné lásky po polknutí jedu i krásná Josefínka Kostelecká. Vyprávělo se o ní až ve Vídni.
„Pohřeb byl vypraven s takovou okázalostí, jakou Josefov nezažil ani při úmrtí velitelů pevnosti,“ tvrdí autor průvodce po Pevnostním hřbitově v Josefově Václav Novák.
Hřbitov na kopci za Josefovem vznikl už při stavbě pevnosti v letech 1780 až 1787 jako jeden z prvních v Čechách mimo město. Vedle josefovských měšťanů a šlechticů jsou na něm pochováni vojenští důstojníci, prostí vojáci a v novější části zajatci z první světové války. I jejich příběhy popisuje průvodce, zájemci si ho mohou koupit u správce hřbitova.
Dočtou se v něm o známé josefovské figurce - Vincíku Kuličovi z chudobince. S rákoskou doprovázel školáky z Rasošek domů, a když ulicemi procházela vojenská hudba, kráčel v jejím čele opět s rákoskou v ruce jako její velitel.
Hostinský s břichem
Na hřbitově leží také Martin Veselý, svými více než dvěma sty kilogramy proslulý josefovský hostinský, kterého zmiňuje i Alois Jirásek. Pro své velké břicho měl u výčepního pultu vyříznutý otvor. Na hřbitov ho museli dopravit na dělostřelecké lafetě.
„Rytina s vyobrazením populárního josefovského hostinského se jako pohlednice prodávala na výročních trzích a při různých příležitostech,“ připomíná Novák.
U Veselých žila nějaký čas spisovatelka Božena Němcová, její busta zdobí náměstí nedaleko bývalé vojenské nemocnice.
Více z historie Josefova se lidé dozvědí v muzeu v radnici, kde patří k nejzajímavějším exponátům tisíc let stará loď - monoxyl. Atmosféru kouzel nasají v Muzeu magie a minout by neměli ani První vojenskohistorické muzeum Miroslava Frosta a podzemní chodby.
I když sezona v těchto muzeích skončila, některá po telefonické domluvě provozovatelé zájemcům otevřou.
Kdo má chuť dál objevovat, může se vydat do sousedních Rasošek. V okolí obce se nacházejí tři takzvané triangulační body Josefovské základny z roku 1863. Jsou skryty pod mohutnými pískovými pomníky ve tvaru jehlanu na podstavci. Jeden stojí v poli nedaleko letiště u Nového Plesu, druhý krajní se vypíná poblíž silnice za Vlkovem ve směru na Smiřice. Třetí, menší, je vidět v poli mezi Rasoškami a Novým Plesem.
Podobné pozůstatky, které pomáhaly při vojenském vyměřování území Rakouska-Uherska v letech 1862 až 1898, lze v Česku spatřit jen u Chebu.
JOSEFOVSKÁ MUZEA
První vojenskohistorické muzeum M. Frosta, dospělí 60 Kč, tel. 603 279 310.
Muzeum magie, vstupné dobrovolné, tel. 731 203 289, 603 794 832.
Muzeum v radnici, dospělí 30 Kč, podzemní chodby, dospělí 50 Kč, tel. 491 812 731, 775 976 499.
