Dnes slouží spíš jako dekorace, než že by z nich lidé odečítali čas. V Boleslavi jsou dvoje. Jedny vznikly v roce 2005 na třídě Václava Klementa na domu vedle Bondy centra. Ve výšce jedenácti metrů je jejich součástí latinský nápis Všechny hodiny se počítají.
„Ptát se, proč si někdo nechal udělat sluneční hodiny je zbytečné, jsou prostě pěkné,“ míní vedoucí boleslavské hvězdárny Pavel Brom.
I v minulosti podle něj měly zkrášlit fasádu. „Nyní už navíc nejsou tak běžné a činí dům výjimečným,“ říká Brom.
Druhé sluneční hodiny jsou v Husově ulici naproti sokolovně. Podle katalogu Astronomické společnosti v Hradci Králové, který obsahuje údaje o více než čtyřech a půl tisících slunečních hodin ve světě, vznikly zhruba v roce 1994.
„V tomto případě šlo o obnovení hodin, které byly na domě již dříve. Opravili je v roce 1993,“ upřesňuje Petr Kvapil ze Zaměstnanecké pojišťovny Škoda, která tehdy v budově sídlila.
Ve výšce čtrnáct a půl metru každopádně představují nejvýše umístěné sluneční hodiny ve Středočeském kraji. Databáze jich tam uvádí na pět set, což je nejvíce po Jihočeském kraji s 517 hodinami. Vznikají další. Pracovníci boleslavské hvězdárny například pomohli s návrhem ciferníku slunečních hodin majiteli domu v Kosmonosích.
Při výrobě se rada odborníků vyplatí. U svislých hodin musí poloha stínového ukazatele odpovídat azimutu stěny, jinak neukazují správně.
„Věřím, že počet těchto jakýchsi ozdob na fasádě bude stále vyšší,“ říká Brom.
Když na otázku, kolik je hodin, odpoví Slunce
Čas jimi lidé měřili už před tisíciletími. Postupně je vylepšovali, používali i přenosné a kapesní. V Česku patří mezi nejstarší ty na zdi chrámu svatého Bartoloměje v Kolíně. O čem je řeč? O slunečních hodinách.
