Když ve školce „vládne“ muž | E15.cz

Když ve školce „vládne“ muž

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
I když pracuje v typicky ženském prostředí, Tomáš Jedlička by učitelování v mateřské škole za nic nevyměnil.

Není známý sportovec ani herec. Když ale vyjde se svou třídou na ulici, pohledy mužů i žen míří právě na něj. Jmenuje se „Velký“ Tomáš. Jinak už učiteli Tomáši Jedličkovi děti z břeclavské mateřské školy v Břetislavově ulici ani neřeknou.

„Úplně běžně se stává, že mě lidi na ulici zastavují. Jsou překvapení, že chlap, navíc tak mladý, dělá ve školce,“ říká teprve devatenáctiletý učitel z Břeclavi, kvůli němuž řidiči i řidičky občas způsobí i nějaký ten dopravní přestupek. „Někdy zastaví auto a posádka mě s otevřenou pusou zkoumá,“ říká s úsměvem.
K práci, která vyžaduje železnou trpělivost i pořádnou dávku představivosti, se dostal náhodou. Po gymnáziu totiž nemohl kvůli úrazu na vysokou, a tak začal přemýšlet, co bude dělat.

„Jedno dítko, které teď i učím, jsem znal. A tak mě napadlo, že se s ním zajdu do školky podívat. Jen mezi řečí jsem se pak ředitelky zeptal, jestli nepotřebuje pomoc. No a za pár týdnů už jsem měl smlouvu,“ vzpomíná Jedlička. Rodina přijala nakonec jeho rozhodnutí dobře. „Třeba máma byla nadšená,“ poznamenává mladík.

Na hlavě nosí melír a v jeho šatníku by člověk nenašel nic, co by naznačovalo, v jaké práci se zhlédl. Přísným dojmem rozhodně nepůsobí. Ostatně hned první den ve školce poznal, že s dětmi by to pro něj mohla být „hračka“. A stačila k tomu jen trocha smyslu pro humor. „Zrovna byla koprovka, což děti moc nemusí. Jenže ředitelka řekla, že když ji snědí, budou mít svaly jako Tomáš. A tak jsem normálně sundal triko a zatnul pěst. Vlastně jsem ani nevěřil, že tak rychle ty talíře budou prázdné. Od té doby jsem pro ně už jen „Velký“ Tomáš,“ připomíná jeden ze svých oblíbených zážitků.

Zpočátku to ale neměl lehké. Muž v typicky ženském prostředí vzbuzoval u některých rodičů nedůvěru. „To už je ale pryč. Myslím, že jsou všichni spokojení. Dokonce jsem dostal i dárky, když byla vánoční nadílka,“ pochvaluje si Jedlička.

Náhradní táta

Pro některé je už dokonce nepostradatelným. „Jde o to, že některé maminky nemají partnera. Částečně se tak ujímám role otce, kterého doma postrádají,“ vysvětluje mladý učitel. Jsou dny, kdy se pořádně zapotí. Pro děti připravuje program, plánuje procházky, vymýšlí nejrůznější hry. A někdy se dostává do situací, od kterých dávají otcové zděšeně ruce pryč. To když řeší nějakou tu „záchodovou“ nehodu.

„Ale to mi nevadí. Mám sourozence, takže to pro mě není problém. Spíš mě trápí, že někdy nestíhám. Mám se ještě pořád od zkušených učitelek co učit,“ říká skromně Jedlička, který stále uvažuje o studiu na vysoké škole.

Je tak klidně možné, že mateřská škola o svého jediného učitele přijde. „Smlouvu mám do konce května. Uvidím, jak to bude. Ale nedokážu si představit, že bych odešel,“ dodává Jedlička.
A není určitě sám. Přece jen bez „Velkého“ Tomáše by se některým dětem neusínalo dobře. A možná by neusnuly vůbec.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video