Kino Lucerna: secesní skvost oslavil 3. prosince sté narozeniny

Před sto lety přivítalo Kino Lucerna první diváky. Je nejdéle hrajícím kinosálem v Česku.

Nad návrh fasády do Vodičkovy ulice se naklonila manželka stavitele Vácslava Havla Emilie. „To vypadá jako lucerna,“ podotkla podle pamětí jejich syna, Václava M. Havla. Dala tak jméno celému paláci. „Je to slovo české, které však dobře může vyslovit i cizinec,“ reagoval autor návrhu a stavitel v jedné osobě Vácslav Havel. Jeho plány byly velmi odvážné. Chtěl postavit palác evropského formátu. „Pro Lucernu se vžilo označení palác, protože budova je víceúčelová. Jsou tam restaurace, obchody, kino, sály, kluby i kanceláře,“ říká historik architektury Rostislav Švácha.

Poprvé 3. prosince 1909

Nechybělo mnoho a místo do kina lidé do Lucerny chodili na divadlo. „Otec sál nabídl Společnosti Národního divadla jako vedlejší intimní scénu,“ píše v knize Mé vzpomínky Václav M. Havel, otec exprezidenta Václava Havla. Vácslav Havel se ale pohádal se šéfem opery Národního divadla a ze sálu udělal kino.

Bio Lucerna přivítalo první diváky v pátek 3. prosince 1909. Kino oproti konkurenci nabízelo imitace zvuků bouře, jedoucího vlaku nebo vodopádu. V roce 1913 majitelé nechali sál rozšířit do současné podoby. Díky tomu vzrostly tržby, které pomohly pokrýt velkou část nákladů na dostavbu celého paláce.

Westerny slavily úspěch

Návštěva kina byla prestižní záležitostí. Lidé neváhali zaplatit vyšší vstupné za místa v lóžích.

„Pro leckterého diváka stálo zato posadit se na viditelné místo i za cenu toho, že bude vidět zkreslený obraz,“ uvádí ve filmovém časopise Iluminace historik umění Jiří Hilmera.

Dostavbu paláce Lucerna zkomplikovala první světová válka. Na provoz kina ale neměla vliv. Hrálo nepřetržitě. Pouze výběr snímků byl omezený. „Mohly se promítat jen filmy ze spřátelených zemí a ze zemí, které neválčily. Americké filmy byly zakázané,“ říká filmový historik Jiří Horníček.

Strýc exprezidenta Miloš Havel, který se správy kina ujal v roce 1917, se hned po podepsání mírové smlouvy snažil navázat kontakty se zahraničními distributory.

K českým divákům se tak poprvé dostaly třeba americké westerny Červené eso a Býčí oko. „Byl to šťastný tah a pro Bio Lucernu velký úspěch,“ vzpomínal Václav M. Havel.

Z Bia Lucerna se pod vedením Miloše Havla stávalo exkluzivnější kino. „Bylo to premiérové kino, které uvádělo divácky atraktivní a umělecky zajímavé snímky,“ říká Horníček.

Díky soupeření s podnikatelem Osvaldem Kosekem, majitelem několika pražských biografů, získala Lucerna moderní vybavení.

„Kosek i Havel usilovali o to, aby mohli promítat i zvukové filmy. Jako prvnímu se to povedlo Havlovi,“ tvrdí Horníček.

Diváci tak poprvé slyšeli film promluvit 13. srpna 1929, kdy Bio Lucerna uvedlo americký film Loď komediantů. Později se dočkali i českého zvukového filmu. V lednu 1932 v Lucerně promítali snímek Josefa Kodíčka Obrácení Ferdyše Pištory.

Luxusní premiéry

Bio Lucerna považovali diváci i filmoví kritici za ideální pro premiéry. „Velkou událostí byla v lednu 1933 premiéra filmu Gustava Machatého Extase s Hedy Kieslerovou,“ uvádí Horníček. Byla první herečkou, která se na plátně objevila zcela nahá.

Pro slavnostní premiéry si filmaři Lucernu vybírají stále. Tou nejbližší bude snímek Jana Hřebejka Kawasakiho růže. „Film vstoupí do širší distribuce až v polovině ledna,“ říká Bedřich Němec z Kina Lucerna s tím, že snímek bude mít v Lucerně slavnostní premiéru 21. prosince.

Palác Lucerna slavil loni

Oslavami stého výročí zprovoznění kina pokračují oslavy vzniku celého paláce. Jeho první část Václav M. Havel dokončil v roce 1908. „Havlovi tento komerčně administrativní komplex stavěli na dvě etapy. Začali křídlem do Vodičkovy ulice, část do Štěpánské ulice je mladší,“ vysvětluje historik architektury Rostislav Švácha.

Podle Šváchy je na Lucerně nejcennější pasáž mezi ulicemi Vodičkova a Štěpánská. Byla první v Praze a odstartovala módu pasáží v centru.

Palác Lucerna je jednou z prvních železobetonových staveb na světě. „Do té doby se železobeton používal jen u průmyslových staveb. Tak velký neprůmyslový komplex ze železobetonu je jeden z prvních v Evropě,“ říká Švácha.

Právě díky železobetonu mohl stavitel Stanislav Bechyně tři patra pod zemí vyprojektovat Velký sál. Vácslav Havel tam chtěl vybudovat Ledový palác, ale překazila mu to první světová válka. Místo toho vznikl obří společenský sál.