Klášterní tajemství drží jazyk za zuby už sto dvanáct let | E15.cz

Klášterní tajemství drží jazyk za zuby už sto dvanáct let

Místo názvů bylin čísla a kódy, záhadné dávkování. Jen tři zaměstnanci znají recept a postup.

Když v devadesátém osmém roce navštívil ústeckou likérku tehdejší předseda poslanecké sněmovny Václav Klaus, snesli mu hostitelé na ochutnání všechny slavné výrobky. Ale Klaus měl oči jen pro jeden. „Řekl nadšeně něco jako: Jé, nápoj mého mládí! A už ho zajímalo jen Klášterní tajemství,“ vypráví Josef Vejlupek, mluvčí likérky a muž, který podnik vedl ve druhé polovině devadesátých let.
Václav Klaus se stal prezidentem a Ústí nad Labem časem dostalo novou hejtmanku Janu Vaňhovou. „Najednou volali z krajského úřadu, jestli bychom mohli dodat do dárkového koše pro prezidenta láhev. Klášterní tajemství. Asi nešlo o náhodu,“ dodává Vejlupek s úsměvem.

Povinnost mlčet

Chuť a vůni tohoto sladkého a silného bylinného likéru zásadně ovlivňuje devatenáct bylin, některé z domácích luhů, další z Indie a Egypta. Jsou číslované a kódový klíč není v počítačích. Firma nikdy neobjednává kompletní sadu.
Někdo jiný dávkuje koření, někdo jiný dělá na technologických procesech.
Lidé, kteří pracují na výrobě, musejí čerpat dovolenou v rozdílných termínech a mají zákaz společných služebních cest.
Jen tři ze současných zaměstnanců Granette tajemnou recepturu znají. Zavazuje je konkurenční doložka, ale především hluboká důvěra firmy. Je to ředitel výroby a řízení jakosti Jan Valušek, Jiří Hála z výroby a výrobní účetní Věra Königsbergová. S nimi se v salonku správní části Granette občas sejde také Stanislav Rajský, muž, který stál v čele likérky třicet let.
Celá budova voní jako přípitek na rozkvetlé louce. Na stole je známá láhev s mnichy na etiketě. Tradice jejího obsahu pochází z dob, kdy se mnišské řády zabývaly pěstováním vína a sbíráním léčivých bylin. V Krásném Březně se tak zrodil lahodný nápoj. „Spousta klášterů mívala podobná tajemství. Mniši vyráběli z bylinek lektvary, pak jim do toho asi nateklo trochu špiritusu a měli skvělé pití. Likérníci se pochopitelně snažili návod dostat,“ směje se Stanislav Rajský.

Věrnost historii

Tajemství krásnobřezenských mnichů získali zřejmě bratři Eckelmannovi, vlastníci likérky od roku 1861. První láhve „Kloster Geheimnis“ opustily závod asi roku 1898.
V roce 1906 se do čela firmy dostal Fritz Wolfrum, jeden z nejvýznamnějších ústeckých průmyslníků počátku 20. století. „Vyráběl pak do roku 1951 Klášterní tajemství i v Rakousku. Stejná láhev i etiketa, jen v němčině. Měl jsem možnost ochutnat. Řekl bych, že naše je lepší, asi i proto, že pořád děláme čtyřicetiprocentní, on dělal osmatřiceti,“ uvažuje Rajský.
Původní recept leží v podnikovém trezoru. Podle těch, kteří ho znají a chrání, jej firma stále věrně dodržuje.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!