Klokani šetří skleníkovými plyny

Klokani

Klokani

Australští klokani by si u bojovníků proti globálnímu oteplení vysloužili velkou jedničku. Při trávení produkují minimum skleníkových plynů.

Skleníkové plyny, to není zdaleka jen proslulý oxid uhličitý vznikající spalováním fosilních paliv. Ještě účinněji zadržuje infračervené sluneční záření v zemské atmosféře metan. Také tento plyn významně přispívá ke globálnímu vzestupu teplot. K vydatným zdrojům metanu patří zemědělství. Například rozkládající se organická hmota v zatopených rýžovištích je vydatným producentem tohoto skleníkového plynu.

Krávy a globální oteplení

Ke světové produkci metanu přispívají významně i domácí zvířata. Především přežvýkavci – skot, ovce a kozy – produkují při trávení rostlinné potravy v bachoru velká množství metanu, která odcházejí z jejich těla ven. Je to důsledek činnosti tzv. metanogenních bakterií, které žijí ve velkém množství v trávicím traktu těchto zvířat. Vědci se proto velmi intenzivně zabývají možnostmi, jak produkci metanu hospodářskými zvířaty výrazně omezit.

K baštám tohoto výzkumu patří především Austrálie a Nový Zéland. Tamější vědci dokonce uvažují o očkování přežvýkavců proti metanogenním bakteriím. Existují však celkem oprávněné obavy, že absence těchto bakterií vážně naruší zvířatům trávení.

Klokan náš vzor

Poněkud nečekanou inspiraci k řešení metanového problému nabídl nedávný výzkum trávení klokanů. Tým vedený Markem Morrisonem z australské výzkumné organizace CSIRO zkoumal bakterie obývající trávicí trakt klokanů dama (Macropus eugenii). Klokani mají podobné trávení jako přežvýkavci, ale produkují překvapivě málo metanu. Jak ukázal Morrison a jeho spolupracovníci ve studii zveřejněné v prestižním vědeckém týdeníku Science, rozdíl mezi trávením krav a klokanů lze připsat na vrub jedné skupině střevních bakterií, kterou vlastní klokani, ale krávy ji postrádají.

Tyto bakterie označované provizorně jako WG1 metabolizují organickou hmotu tak, že konečnou zplodinou není metan, ale kyselina jantarová. Tato organická sloučenina je z hlediska skleníkového efektu a globálního oteplování neškodná. Vědci proto nyní hledají možnosti, jak nasadit klokaní bakterie do trávicího traktu domácích přežvýkavců a učinit z chovu skotu, ovcí a koz činnost, která bude výrazně šetrnější k životnímu prostředí.