Kmochův Kolín přilákal na pět tisíc diváků

V hudbě se nedá prohrát, tam se jenom pořád vyhrává, tvrdí motto letošního 46. ročníku mezinárodního festivalu dechových orchestrů.

Nová dramaturgie

Skupina mladých kolínských muzikantů si letos vzala na svá bedra organizaci s cílem dát přehlídce nový impuls. Zda budou pokračovat i příští rok, ještě netuší.

„Lidi jsou zvyklí kupovat si stále stejné rohlíky a jsou v podstatě spokojení. A s muzikou je to stejné. Chtějí poslouchat to, co znají,“vysvětluje Jiří Novák, hlavní dramaturg Kmochova Kolína. Jenže my jsme chtěli, aby Kmochův Kolín už dál nepřešlapoval na místě, aby se někam posunul a přilákal mladé.“

Z tohoto pohledu se zdá při letmém pohledu na jeviště i do hlediště, že věkový průměr se snížil. Jenže starší generace se obává, že modernizace Kmochova Kolína může znamenat také to, že staří odejdou a mladí nepřijdou.

„Pro obyčejný lidi ty moderní úpravy nejsou moc poslouchatelný, oni chtějí lidovky. Jsou to pro ně evergreeny. Navíc ta modernizace někdy jde proti klasickému obsazení dechovky,“ krčí rameny klarinetista Hubert Gall z Litoměřic

Nabitý program

K pravidelným vrcholům Kmochova Kolína patří průvod a Monstr koncert. Do programu už dřív úspěšně pronikly i mažoretky. Však také když děvčata pochodují městem, všechna okna na trase průvodu jsou obložená diváky. I letošní Kmochův Kolín svou Miss mažoretku. Titul patří Lucii Výborné ze Scarlett Kutná Hora. Modrooké tmavovlásce je 14 let a už šestým rokem pochoduje s mažoretkami.

„Doma si dechovku rozhodně nepouštím, ale při pochodování mi nevadí. Já osobně mám radši pohybovější písničky, třeba disco,“ svěřuje se mažoretka Lucie.

Pořadatelé dali letos dohromady opravdu bohatý program. Zajímavý pokus byl orchestr kolínských muzikantů, což byla jednorázová festivalová formace pro každého Kolíňáka, který má rád hudbu a chce se z ní radovat v kolektivu. Mimo jiné to byla také snaha pod jednou taktovkou usmířit rozkmotřené muzikantské skupiny ve městě.

„Já jsem nezkoumal, kdo je odkud, ale sešlo se asi osmdesát hudebníků, kteří před festivalem společně cvičili a koncert v pátek v podvečer se povedl,“ zhodnotil pokus Jiří Novák

Stejně příznivě byla diváky i hudebníky přijatá sobotní vložená soutěž o nejdelší tón na trumpetě, klarinetu, nejvyšší tón tuby

Monstr koncert

Vrcholem přehlídky je odjakživa koncert všech spojených orchestrů. Na tom letošním hrálo asi šest stovek muzikantů. Moderátoři Pavlína Filipovská a Michal Novotný hned v úvodu upozornili, že dechové orchestry mají mnoho barev a žánrů,a proto ten letošní společný koncert je věnován filmovým a muzikálovým melodiím.

To byl největší krok do neznáma. V sobotu večer diváci aplaudovali fenomenálnímu Josefu Zimovi.

Přijmou titíž diváci trochu jinou dechovku?

Manželé Vybíralovi z Poděbrad se nemůžou shodnout. Drahomíra Vybíralová doma odmala žila dechovkou. „Myslím si, že tohle oživení je potřeba. Líbí se mi to.“ Manžel Pavel Vybíral je konzervativnější a tvrdí: „Když dechovka, tak klasická. Tohle se mi moc nezdá.“ Podobně se názory různily i v hledišti.

Dramaturg Jiří Novák na to reaguje jednoznačně: „Pokud nemáme čekat, až nám vymřou diváci i hudebníci, musíme změnit přístup. Jsem přesvědčený, že stejně by postupoval i František Kmoch. Ten přece vždycky kolem sebe hledal novinky a zaváděl je do své hudby.“

Jeden z dirigentů Josef Šťastný říká, že mu scházel v programu hlavního koncertu český skladatel.
To Jiří Novák uznává: „Je to problém, ale nejsou kvalitní současní čeští autoři.“

Letošní hlavní dirigent Kmochova Kolína Petr Ciba přístup shrnuje jednoznačně. „Tradice je jedna věc, realita a potřeby dnešní doby je věc druhá. Pokud chceme zvýšit popularitu koncertní dechové hudby zejména mladé generace hudebníků i posluchačů, je třeba jít jiným směrem. Také festival v Kolíně musí získat novou moderní tvář, jinak by se také mohlo stát, že skončí v propadlišti dějin.“
Už příští ročník ukáže, jestli potřebná změna byla nastartována správným směrem.

Věra Buřilová, studentka , Kolín 26 Já mám k dechovce docela silný vztah zděděný po tatínkovi. Nemyslím si, že je to jen záležitost starší a staré generace. Mám spoustu spolužáků, kteří mají dechovou hudbu rádi. Myslím, že dechovka má určitě budoucnost. Byla, je a bude. Musí se to dělat poctivě, a vnést do toho nové impulsy. Já už také nemusím třeba Pivovarské koně. Ty už jsou moc obehrané, ale méně známé lidovky si vždycky ráda poslechnu a zazpívám.

Jan Miler, student ‚Šternberk, 19 Já jsem bubeník a v dechovém orchestru nejsem proto, že bych miloval dechovku. Doma bych si ji také dobrovolně nepustil. Ale já z té muziky co hrajeme, čerpám třeba rytmus na dvě doby, melodie, při skládání pro moji kapelu, kde hrajeme indie rock. Mám-li si vybrat, tak mám radši filmové a muzikálové melodie než klasickou dechárnu.

Květoslav Humlíček, učitel, Kolín, 38 Určitě nejsem fanda do dechovky, ale dá se to poslouchat. Je to spíš hudba našich rodičů, ale byli jsme se s dětmi podívat na průvod. Ten byl pěkný, teď jsme se byli podívat na mažoretky. Je hezké počasí, hezká děvčata. Dechovka, podle mě, asi má budoucnost, když se podívám kolem sebe. Podstatné je, aby byli lidi, kteří tu hudbu mají rádi. A to tady jsou.

Marie Kypusová ,Nová Ves, důchodce Do Kolína jezdím od Uhlířských Janovic už snad 25 let. Moc si to tady užívám. Ráda si při dechovce taky zatancuju. Neměli by do toho dávat ty novinky. Vždyť včera Josef Zíma byl vynikající a to zpíval jen klasické věci. Dechovka mi přirostla k srdci a ať jdou ti mladí, co dechovku odsuzují, do háje. Znají jenom ty svý bubny.