Kněz ošetřoval nemocné, sám zemřel na tyfus

V uzavřeném vězeňském bloku smrti v koncentračním táboře Dachau, umírá vězeň. Má číslo 49642. Je to kněz Richard Henkes. Nakazil se tyfem od těch, které ošetřoval. Umírá v horečkách, jen pár týdnů před koncem války. Nyní je na seznamu těch, kteří se mají stát blahořečenými. Farníci ve Strahovicích na Hlučínsku, kde tento farář během války působil, doufají, že se stane jejich orodovníkem. „My starší si toho velmi vážíme a všichni se modlíme, aby byl blahořečen,“ doufala devětašedesátiletá Anna Benešová. V roce 1941, kdy tento kněz do Strahovic přišel, bylo sedmasedmdesátileté Marii Josefusové jedenáct let. Přesto si na faráře pamatuje. „Tehdy nás učil náboženství a připravoval na svaté přijímání. Dětem se hodně věnoval a měli jsme ho moc rádi. I kostel býval plný dětí, ne, jako dneska,“ posteskla si žena. Znelíbil se nacistům Mladého kněze německého původu poslali v roce 1931 sloužit do Horního Slezska. O deset let později, v době, kdy je Hlučínsko součástí Hitlerovy říše, přichází do Strahovic. Jeho kázání jsou v němčině, ale jsou namířená proti nacismu. Jeho fara se stává útočištěm pro ty, kteří před režimem utíkají. To neuniklo špiclům gestapa. „Vzpomínám si, jak mě rodiče varovali, abych o něm žádným cizím lidem nic nevykládala. Později jsem se od své tchyně, která byla tehdy porodní asistentka, dozvěděla, že ji kvůli nějakému případu na gestapu vyslýchali ve stejný den jako pan faráře. Ona se vrátila, ale on už ne,“ pokračovala Marie Josefusová. Poslali ho do Dachau
Gestapáci ho zatkli 8. dubna 1943. Na anonymní udání, že pobuřuje lid z kazatelny. V červenci ho uvěznili v Dachau. „Jdu za svou cestou s Bohem,“ píše z lágru své hospodyni Paule Mikettové do Strahovic kněz. Povzbuzuje ostatní vězně a o jídlo, které od svých farníků dostává s dělí s ostatními. Seznamuje se tam s Josefem Beranem, pozdějším pražským arcibiskupem a kardinálem, který je dalším z kandidátů na blahořečení. Po válce se chce vrátit zpět na Hlučínsko a proto se učí česky. Když v prosinci 1944 vypukla v táboře tyfová epidemie, hlásí se dobrovolně jako ošetřovatel. Zemřel těsně před osvobozením Umírá šedesátšest dní před osvobozením tábora. Za úplatek tělo dozorci spálili odděleně a popel lidé tajně převezli. V neděli 7. června 1945, v den jeho 20. výročí vysvěcení na kněze, bratři řádu pallottinů, jehož byl členem, popel slavnostně uložili do hrobu, na hřbitově v německém Limburgu. Tam také v květnu 2003, za účasti ostravsko-opavského biskupa Františka Václava Lobkowicze a strahovických farníků, začal církevní proces, nutný k jeho blahoslavení. „Zjišťují se fakta stejně jako v soudním procesu. Navštívil jsem několik pamětníků, kteří pod přísahou vypovídali o jeho životě. Aby mohli církevní úředníci proces uzavřít, nesmí se zjistit nic negativního z jeho života,“ řekl současný strahovický farář Martin Kubeš a vysvětlil rozdíl. „Blahořečení je úcta na místní úrovni, zatímco svatořečené uctívají věřící na celém světě,“ řekl Kubeš. Richard Henkes se narodil v roce 1900 v Ruppachu v německé diecézi Limburg. Roku 1919 vstoupil do řádu pallottinů a jako kněz vyučoval na koleji. V roce 1931 ho posílají do Horního Slezska. Ve svých kázáních se jednoznačně staví proti nastupujícímu nacismu. V roce 1941 se stává farářem ve Strahovicích a jako kazatel působí i v okolí. V roce 1943 ho zatýká gestapo a 22. února 1945 umírá v Dachau na tyfus. Diecézní proces církevní úředníci ukončili v roce 2007 a nyní dokumenty zkoumají členové Kongregace pro blahořečení a svatořečení.