Kočí je král. Chce letět do Kolumbie
Třiadvacet branek nastřílel v celostátní futsalové lize Radek Kočí z FC Trivel Klatovy. Víc jich nikdo v soutěžním ročníku 2010/2011 nedal. Klatovský kanonýr je králem střelců. „Ale bez spoluhráčů bych nejlepším střelcem nikdy nebyl. Je to výsledek práce celého našeho týmu,“ říká skromně osmadvacetiletý útočník. „Povedl se mi hlavně vstup do ligy. Kvůli povinnostem v klubu, kde hraji fotbal, jsem naskočil až do čtvrtého dvoukola. Tehdy jsem v radotínské hale dal pět gólů,“ vzpomíná na svou soutěžní sálovou premiéru kanonýr. „Futsal je úplně o něčem jiném než velký fotbal. Samozřejmě pravidla se liší, ale hlavně, v hale je to o kompaktnosti družstva. Bez týmového ducha nelze v této soutěži pomýšlet na úspěch. Zaváhání jednoho okamžitě musí napravit ostatní. Protože soupeři jsou velmi kvalitní a každou chybu jinak hned potrestají,“ říká odchovanec sušické kopané. Radek Kočí přiznává, že pro něj byly začátky v hale těžké. „Bylo to pro mě něco úplně nového. Ale jsem rád, že jsem se Fandou Petrželkou nechal do futsalu uvrtat. Baví mě. A v Klatovech je skvělá parta,“ tvrdí střelec.
„Futsal je tvrdší, mnohem rychlejší. Člověk jde na hřišti pořád do plných. Venku na trávníku mám asi na vše trošku víc času,“ srovnává sálovou kopanou s velkým fotbalem. „Ale techniky je zapotřebí všude,“ dodává útočník, který je nejen na trávnících v regionu pověstný svým vynikajícím tahem na bránu. „Jsem útočný typ. Na bránění moc nejsem. Ale ve futsale musí bránit všichni, musel jsem se to prostě naučit. Jinak bych tam klukům nebyl nic platný,“ směje se 183 centimetrů vysoký a devadesát kilogramů vážící hráč, pro kterého není problémem tvrdě pálit kteroukoliv nohou.
„Ale pravou mám silnější,“ podotýká. Radek Kočí začal doma v Sušici hrát fotbal v deseti letech. Obdivoval Milana Baroše, proto také nejradši nosí na dresu patnáctku. Za Sušici kopal žákovskou soutěž, dorosteneckou divizi i krajský přebor mužů. Teď obléká dres jednoho rakouského divizního týmu a na hřišti ho pořád nejvíc dokáže vytočit nespravedlivý verdikt rozhodčího.
Velký fotbal je pro sušického sympaťáka prioritou, ovšem svým střeleckým umem si řekl o pozvánku mezi českou futsalovou elitu. Do reprezentace. „Jsem v širší nominaci na světový šampionát. Bude to těžké, ale chci se dostat do dvanáctky nejlepších, která poletí dobýt svět. Chci v březnu v Kolumbii reprezentovat Českou republiku,“ tvrdí odhodlaně.
