Razantní nárůst výdajů na obranu bude bolet. Nutné budou nejen úspory, ale i vyšší daně
Zdánlivě přemrštěný požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa ze začátku roku, aby země NATO vydávaly na obranu plných pět procent HDP, se stává realitou. Všeobecně se očekává, že nový limit odsouhlasí vrcholná schůzka největšího obranného paktu na světě, která začala v Haagu. Česko na jednání zastupuje prezident Petr Pavel.
Některé země jako Polsko nebo Pobaltí k pětiprocentnímu stropu směřují už delší dobu, jiné se k němu v příštích letech hodlají teprve přiblížit. Týká se to i Česka, kde se postoje hlavních politických sil liší. Stávající vláda ujišťuje, že bude se spojenci držet krok. Opoziční hnutí ANO, které pravděpodobně vyhraje podzimní sněmovní volby, ale považuje tak vysoký strop obranných výdajů za nepřijatelný. Podle ekonomů by byla nutná nepopulární opatření kombinující úspory ve státní sféře s vyššími daněmi.
Investice do protivzdušné obrany
„Pětiprocentní cíl je historický, ambiciózní a zásadní pro zajištění naší bezpečné budoucnosti,“ prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte. Konkrétní plány, do čeho bude NATO investovat, jsou podle jeho šéfa tajné. Přesto několik příkladů zmínil. „Pětinásobně zvýšíme kapacity protivzdušné obrany, protože každý den vidíme ruský teror z nebe nad Ukrajinou a musíme být schopni se před takovými útoky bránit,“ upozornil Rutte. Dodal, že se také „obrovsky navýší“ počty tanků, obrněných vozidel a zásoby munice.
Na druhé straně se nepočítá jen s nákupy zbraní, nábojů nebo s nárůstem personálních výdajů na nové vojáky. Celkem 1,5 procenta z pětiprocentního objemu má směřovat na posílení dopravní infrastruktury, zdravotnických zařízení nebo kybernetické bezpečnosti.
„Obecně jsou to projekty dvojího užití pro vojenské i civilní účely související s celkovou odolností státu, což bude mít pozitivní dopady na celou společnost. Asi nejlepším příkladem jsou investice do silnic a dálnic,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Připomněla, že Trump tlačil evropské členy NATO a Kanadu k nárůstu armádních rozpočtů už ve svém prvním funkčním období. „Nejde o to, co chceme nebo nechceme, ale co musíme udělat. Bezpečnostní situace je napjatá v Evropě i ve světě,“ dodala Černochová. Zmínila aktuální vojenský střet mezi Izraelem a Íránem, do něhož se o víkendu zapojily Spojené státy.
„Nesmíme se dostat do situace, kdy Rusko uvěří, že Evropa je slabá. To by bylo to nejhorší, co by se mohlo stát. Jestli se chceme vyhnout problémům, musíme ukázat, že Evropa je silná a dokáže se bránit,“ zdůraznil náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. „Není férové říkat, jak nám záleží na obraně a bezpečnosti, a přitom nevydávat více peněz,“ podotkl.
Babiš kvůli Trumpovi z okna neskočí
Otázka je, jak se k novému cíli NATO postaví uskupení Andreje Babiše. Stínový premiér a místopředseda ANO Karel Havlíček v březnu tvrdil, že pokud bude hnutí v příští vládě, je připraveno výdaje na obranu zvyšovat. Tehdy ale kabinet Petra Fialy odsouhlasila postupný nárůst armádního rozpočtu na tři procenta HDP do roku 2030.
Současný pětiprocentní strop označil Babiš v nedělním diskusním pořadu Partie CNN Prima NEWS za nepřijatelný. „Když mi Trump řekne, že mám skočit z desátého patra, tak neskočím,“ řekl. Na argument, že rozhodnutí nedělá jen americký prezident, ale NATO jako celek, odpověděl: „Kdo je Severoatlantická aliance? Je to Trump a pak ti další.“
Babišovy výroky se ale často liší podle toho, kterým voličským skupinám jsou zrovna určeny. Před dvěma týdny ve svém pořadu Hlasovka například sliboval více peněz nejen důchodcům, ale také vojákům, jejichž platy by zvýšil „o desítky procent“. A podobně jako vedení NATO šéf ANO upozorňuje na nutnost investic do protivzdušné obrany, nakoupil by americké systémy Patriot.
Politicky velmi nákladná opatření
Plánovaný růst obranných výdajů bude omezovat prostor pro jiné výdajové priority, nebo bude vyžadovat zvýšení rozpočtových příjmů. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to minulý týden uvedla Národní rozpočtová rada.
Ta už dříve upozorňovala, že není v možnostech státu zajistit financování pro současné naplnění všech výdajových priorit. Poukazovala na plánované zvyšování obranyschopnosti, dekarbonizaci, rozvoj energetiky a budování dopravní infrastruktury, a to při zachování stávající výše důchodů.
Šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) už na jaře navrhl, aby stát seškrtal stamiliardové dekarbonizační projekty a peníze soustředil právě do obrany a bezpečnosti.
Exministr financí Jiří Rusnok míní, že pokud bude politická vůle k razantnímu zvýšení obranných výdajů, bez zásadní restrukturalizace státního rozpočtu na straně výdajů i příjmů se to neobejde.
I podle dalších odborníků by ale nestačilo zvedat jen spotřební daně nebo omezit výdajové paušály živnostníků. Stát by musel sáhnout k vyššímu zdanění příjmů fyzických osob, tedy zrevidovat zrušení superhrubé mzdy. Vzrůst by mohly také majetkové daně, které jsou v Česku oproti zahraničí nízké.
