Kolem stanů nám běhali medvědi

Cestovatelé dojeli do cíle. Manželé Stillerovi mají za sebou více než půlroční expedici na kole napříč Amerikou.

Další noc pod stanem uprostřed americké divočiny. Medvědi nepřišli, a tak se zdá, že se do rána nic mimořádného dít nebude. Temnou oblohu náhle rozčísne blesk a zahřmí, tak blízko, až cestovatele poleje studený pot.

„Blesky létají kolem nás v bezprostřední blízkosti jeden za druhým. Hromy rámusí, že se vzájemně neslyšíme. Prší. Jsme přímo v epicentru bouře. Zažil jsem už hodně bouřek ve stanu v horách, ale tohle byl extrém,“ vzpomíná broumovský cestovatel Martin Stiller na jednu z nepříjemných nocí své půlroční expedice na kole napříč Amerikou, na kterou se vydal s manželkou Renatou.

Vedla z Kuby, dále přes Mexiko, Texas, Nové Mexiko, Arizonu, Colorado, Utah, Nevadu až do Kalifornie.

Nocovali na letišti, brodili se povodní

Stanovali na poušti uprostřed dun, na skalní vyhlídce nad srázem, v horách v oblasti medvědů i na letišti. Na kole našlapali přes sedm tisíc kilometrů a další stovky kilometrů pěšky přes národní parky. Kromě objevování přírodních krás ochutnali také noční život Las Vegas a navštívili proslulou věznici na ostrově Alcatraz.

Počasí jim přitom připravilo dramatické chvíle několikrát. Při cestě kolem moabského letiště je zastihla vichřice a navíc píchli kolo. Proto rádi přijali nabídku pilotů, že mohou kempovat na letišti. Pořádné bouřky je zdrželi také v národním parku Bryce Canyonu na jihozápadě Spojených států, v oblasti s největším počtem zásahů člověka bleskem na světě. A nebylo to poslední nemilé překvapení. Silný vítr zvedající písek začal foukat při sjezdu do údolí Panamint v Kalifornii.

„Po pár kilometrech začíná krápat. V jednou místě jsou na cestě v rozsedlině rozházené veliké šutry. Honem pryč, než další slétne dolů. Začíná pršet, provazy deště, k tomu kroupy,“ popisuje zážitek Stiller.

Zatímco řidiči aut zastavovali, už se dál jet neodvážili, Martin Stiller na kole pádil dolů. Blesková povodeň změnila cestu v koryto řeky, ze všech stran se hrnula voda, bahno, písek a kamení. S Renatou, která na chvíli vyměnila sedlo kola za pohodlí vypůjčeného auta, byli mezi posledními, kteří cestou zalitou vodou projeli. V dolině na okraji Údolí smrti vzniklo z bouře jezero o velikosti 1,5 krát 1,5 kilometru. Ani místní obyvatelé nic podobného nepamatují.

Jak jsme potkali medvědy

V Kalifornii se setkali i s medvědy. Už v Coloradu a Utahu je viděli přejeté vedle cesty, o pár týdnů později potkali i ty živé. Prvně kousek před vrcholem sedla Tioga Pass v Yosemitském národním parku, podruhé v noci přímo v kempu.

„Proběhl kousek od našeho stanu pronásledován rangery, kteří se ho snažili odehnat pryč od stanů. Třetí setkání bylo nejbližší, a to když středně velké medvídě přecházelo cestu, aut se moc nebálo. Tak jsme si ho mohli zblízka prohlédnout, než zase uteklo do houštiny,“ dodává Stiller.

Premiérové promítání z cyklocesty připravují Stillerovi na 26. února 2011 v Hradci Králové na festivalu Cyklocestování.