Takové okamžiky, jako před rokem na točně trolejbusové linky číslo 2 na Bartošově čtvrti, nezažívají v Dopravní společnosti Zlín – Otrokovice často. Poprask tehdy vyvolal balík, který jeden z řidičů našel pod sedákem, když kontroloval vůz po příjezdu na konečnou.
Co ho tolik vyděsilo? Na balíku bylo arabské písmo a označení, že jde o chemikálii. A z prasklého místa krabice se trousil bílý prášek. „Vystrašený řidič to hned hlásil na náš dispečink, zavolali jsme hasiče a policii,“ vzpomíná na rychlou akci hlavní dispečer Dopravní společnosti Josef Polách.
Policejní specialisté nakonec zjistili, že o teroristickou hrozbu nešlo. V krabici nebyla výbušnina ani antrax, byla to neškodná barva v prášku. K balíku se ale už nikdo nepřihlásil.
Konečná dvojky na břehu řeky Dřevnice na konci sídliště Bartošova čtvrť vypadá zpravidla klidně a idylicky. To je ale jen zdání. Loni si tam někdo udělal z trolejbusů terč.
„Nejdřív to byla vajíčka a citrony, ale pak přišly na řadu kameny. Jednou útočník rozbil zadní sklo a udělal škodu přes třicet tisíc,“ podotýká Polách.
Podobné výstřelky se ale nedějí jen v Bartošově čtvrti. Na zastávce u křižovatky v Loukách někdo prohodil přes zavřené okno trolejbusu dovnitř dokonce velkou sekeru. Jen šťastnou náhodou dopadla na místo, kde zrovna nikdo neseděl.
Dobrou pověst nemají ani otrokovické točny, třeba konečná autobusů číslo 55 a 70 Štěrkoviště. „O víkendových večerech, když se na Štěrkovišti pořádají festivaly, koncerty a zábavy, tam nechce nikdo jezdit,“ říká řidič Milan Forst.
Pod dohledem strážníků
Noční spoje ze Štěrkoviště do Zlína dokonce někdy musí doprovázet strážníci. „Ohlásíme otrokovické městské policii rizikovou situaci, na točnu přijede auto strážníků a doprovází autobus až k Makru v Malenovicích, kde ho zase převezme hlídka zlínské městské policie. Od doby, co takto spolupracujeme, jsou naše vozy po nočních směnách daleko méně rozbité,“ vysvětluje dispečer Polách.
Problémy podle něj bývají i na konečné u vlakového nádraží v Otrokovicích, kam jezdí trolejbusy číslo 1, 2 nebo 6 ze Zlína a autobusy číslo 55 od otrokovického Štěrkoviště. „V Otrokovicích jsou tihle potížisté trochu jiní než ve Zlíně, jsou více agresivní, je tu i víc problémů s alkoholem a drogami,“ říká o nepřizpůsobivých cestujících hlavní dispečer.
Řidič Antonín Kunovský, který do Otrokovic už léta jezdí, měl však dosud štěstí – velký konflikt s pasažéry ho zatím minul. „I když mají cestující popito a usnou, vzbudím je a nakonec si vystoupí. Někdy bývají nepříjemní, ale ještě se mi nestalo, že bych někoho vyhazoval násilím. Spíš se chtějí přátelit, vykládat si, ale já je musím dostat ven, abych mohl odjet na čas,“ podotýká řidič.
Opuštěnou krajinou
Trasa trolejbusové linky 2 spojuje dvě nejvzdálenější konečné. Z otrokovického nádraží na Bartošovu čtvrť je to skoro patnáct kilometrů. Stejnou dálku musí urazit už jen řidiči autobusů číslo 35, 36 a 37. Ti, než dorazí od Sportovní haly do nejodlehlejší městské části Velíková v podhůří Hostýnských vrchů, projedou kus cesty skoro opuštěnou krajinou kolem polí.
Točna pod Sportovní halou je skoro v centru města. Dnes většinou zeje prázdnotou, ale kdysi byla nejrušnější ve městě. Sloužila autobusové lince jezdící na největší zlínské sídliště Jižní Svahy. Autobusy, které byly do roku 1982 označené písmenem J a pak číslem 51, odjížděly v osmdesátých letech od Sportovní haly každé tři minuty, a přesto bývaly ve špičce beznadějně přeplněné. Dnes už na dvě konečné na Jižních Svazích vede hned několik tras trolejbusů.
Raritou je linka 11, která má na jednom konci hned tři konečné. Navíc vyjede jako trolejbus a přijede jako autobus. U Sportovní haly startuje s elektrickým pohonem, na druhém konci města před mostem v Příluku ale dráty končí. Řidič zapne naftový motor, „tykadla“ snímající proud se stáhnou a hybridní trolejbus dál pokračuje jako autobus přes Příluky. Tady ho čekají hned dva směry a tři konečné - buď zamíří do kopce ke kapličce ve staré části Příluk, nebo odbočí vpravo do nové průmyslové zóny.
Některé spoje tu končí na točně u firmy Tescoma, jiné pokračují ještě dál kolem pole a vepřína až na náves místní části Lužkovice. Tam jezdí Dopravní společnost od loňského roku.
Nová je také konečná na konci Kudlova směrem na Pindulu s novou buňkou pro řidiče. Ještě nedávno se autobusy musely otáčet o několik set metrů dřív. „Na nové točně je klid, krásná příroda, výhled na okolní kopce,“ rozplývá se Kunovský.
