Když chtěli sokolové z Místku v roce 1923 postavit novou sokolovnu, začali vydávat časopis Kopejtko, který se zaměřoval jen na obyvatele Místku. Výtěžek z prodeje měl jít na stavbu sokolovny, která tehdy Místku chyběla.
„Většina časopisů vycházela v minulosti proto, aby něco finančně podpořila,“ přibližuje historik Petr Juřák. Tehdejší sokolové sice budovu nepostavili, ale přispěli na výstavbu dnešního divadélka a nekuřáckého klubu Sokolík.
Kopejtko - předchůdce Trnky, Brnky
V černobílém Kopejtku se objevovaly hlavně kreslené vtipy nebo humorné básničky. V jednom z prvních výtisků autoři popsali obecní radu v Místku. „Povstává z řad obyčejných smrtelníků. Kukla musí
nejprve projít horkou lázní a po náležitém propocení, se vylíhne z kukly obecní rada, červeňoučká
jak výlupek. A začíná se ihned rozhlížet po potravě.
Žere vše, co se k jejímu dosahu dostane a není vybíravá,“ stojí na osmdesát let starém papíru, který je uschován v Muzeu Beskyd.
Časopis Kopejtko měl šestnáct stran, vycházel pouze ve stovkách kusů, protože humor a poměry v Místku chápali jen jeho tehdejší obyvatelé. Tvořily ho převážně kresby, které se podle historika Petra Juřáka používají dodnes. „V Kopejtku je třeba postava fotografa. Ten je sehnutý při focení a vystrkuje
zadek. K tomu je připsán text, který se ptá čtenářů ‚Kdo zná tuto tvář?‘ Kopejtko bylo trochu podobné časopisu Trnky, Brnky,“ srovnává Juřák. Časopis vycházel asi rok, potom zanikl. „Odhadujeme,
že vyšlo jen pár čísel,“ říká Juřák s tím, že periodikum mohlo stát asi dvě koruny.
Ve Frýdku podobný časopis neměli
Frýdek podobný časopis, jako bylo Kopejtko, neměl. Ve dvacátém století v něm vycházelo sedm listů zaměřených na město. „Vycházel Bezručův kraj, týdeník Frýdecko-místecký kraj, Noviny Těšínské, Okresní věstník, týdeník Deutsche Deskiden Zeitung, Deutsche Volkswehr a jediný měsičník Slezský Evangelik,“ jmenuje Juřák.
V Místku kromě Kopejtka vycházel ještě Hasičský věstník Lašské župy a Slezské listy.
