Nejen známá značka párků a jiných uzenin neodmyslitelně patří ke vsi Kostelec u Jihlavy. Dominantou obce je kostel sv. Kunhuty, který upoutává malebnou šindelovou střechou.
Nejzajímavějšími cíli v okolí jsou lyžaři i turisty oblíbený vrch Čeřínek s chatami a restaurací či na druhé straně od Kostelce Popický vrch - oba kopce spojuje cesta po zelené turistické značce. Sjezdovky na Čeřínku jsou v provozu od poloviny ledna. „Ve frontě na vlek se ve špičce čeká maximálně sedm minut,“ hlásil správce lyžařského areálu Miroslav Navrátil.
Kostel působí sice na první pohled prostě, je však významnou památkou, jejíž počátky sahají až do hlubokého středověku. Někteří historikové kladou počátky jeho vzniku do roku 1250, kdy však tento svatostánek už pravděpodobně na místě nahradil starší dřevěnou stavbu.
Chrám sv. Kunhuty stojí nikoli náhodou na strategickém místě: je jím vyvýšený ostroh nad řekou Jihlavou. Kostel je navíc obkroužen pozůstatky starého obranného valu, který kopíroval pravděpodobně současnou ohradní zeď hřbitova kolem kostela. Ve své době byl totiž stavbou nejen duchovního významu pro místní věřící, ale současně plnil obrannou funkci.
Podle historiků byl totiž Kostelec odpradávna křižovatkou obchodních cest, které křižovaly Vysočinu - nejznámější z nich je stezka, které se říká podle stejnojmenné obce na Havlíčkobrodsku Haberská. Patrně důležitější však byla Humpolecká stezka, která ve 13. století běžela souběžně s Haberskou: šla od Humpolce, Krasoňova a Branišova přes Kostelec do Třeště a potom dál na jih. Protože v Kostelci stará stezka vedla přes řeku Jihlavu, byl tady zřejmě říční brod - u toho brodu historici předpokládají existenci útvaru, který jej střežil.
K hlavním opěrným bodům obyvatel takového strážního sídla patřily často právě kostely. „Podobný historický vývoj lze vztáhnout k našemu Kostelci, neboť zde do 19. století nesl rybník název Stráž,“ napsal znalec Kostelce Přemysl Fučík.
Svým stavebním slohem patří budova do fáze mezi obdobím pozdně románským a raně gotickým. Později byl však přestaven do nynější pozdně barokní podoby.
Nejstarší částí kostela je podle historika Augusta Prokopa postranní portál, kamenné ostění, které Prokop datuje do prvních dvou desetiletí 13. století. Kostel nese znaky podobnosti s podstatně větším a známějším gotickým kostelem sv. Jakuba v Jihlavě, takže se odborníci domnívají, že oba kostely stavěla ve středověku stejná stavební huť.
Nedaleko kostela dál po proudu řeky Jihlavy jsou mezi železniční tratí a řekou pozůstatky tvrze, patrně z 15. století. Nad Kostelcem u silnice na Jihlavu se nachází ve stráni kaplička z 18. století, která je dokladem zdejšího lidového stavitelství. Kostelecký Silniční rybník slouží od roku 1970 jako závodiště vodním lyžařům.
FENOMÉN
• Zajímavostí svého druhu je i proslulá kostelecká masna s tradicí, založená Janem Satrapou v roce 1917. Na jejím počátku byly dodávky konzerv vojskům na bojiště první světové války.
• Satrapovy masny mají tradici i v okolí: první masna jeho otce ve Studené vznikla v roce 1875, roku 1927 založil Jan Satrapa podnik v Hodicích a v roce 1929 v Krahulčí.
