Kouzlo Kamenné kolonie

Jakmile člověk, který dosud poznal hlavně centrum Brna, vystoupá do strmé stráně Červeného kopce, bude buď ohromený, nebo v šoku.

Každopádně bude mít pocit, že se tady zastavil čas. Část brněnských Štýřic, které místní říkají Kamenná kolonie, či spíše Kamenka, hned upoutá úzkou hlavní „ulicí“, z níž se klikatí uličky nízkých řadových domků – přesný opak luxusní vilové Masarykovy čtvrti.

Kamenka je bývalou dělnickou kolonií. Svým neporušeným základem a romantickou atmosférou začala v šedesátých letech přitahovat umělce a bohémy. Jedním z nich byl otec čtyřiadvacetileté Niny, brněnský sochař Vladimír Matoušek. „Narodila jsem se tady a neumím si představit, že bych vyrůstala jinde,“ říká Matoušková. Její rodiče se sem stěhovali v jejím věku hlavně pro uvolněnou atmosféru čtvrti a jižanský styl života. Kamenka zkrátka proslula netradiční atmosférou.

Nešlo však pouze o bujaré večírky, ale především o těsnější sousedské vztahy. Ty se dnes podle místních už lehce vytrácejí. Kamenka získala punc klidné a originální čtvrti, ale za posledních deset let se její tvář přece jen trochu proměnila. Kvůli několika novostavbám noví obyvatelé vykáceli mnoho stromů, a tak čtvrť přišla o nemalou plochu zeleně.

„Dnes jsou tu čtyři nové rodinné domy. Žádná nepřátelská atmosféra tu nepanuje, ale ani se s nimi nijak více neznáme. Vím jen, že jsou to rodiny s malými dětmi,“ vysvětluje Nina. Sama uznává, že Kamenka lehce ztratila na původní atmosféře. Více lidí se stěhuje pryč, noví sem zase přicházejí a místní už se podle ní na ulici nebaví tolik jako dřív. To, že má Kamenná kolonie nezaměnitelnou atmosféru, potvrzují i její návštěvníci. Někteří si ji oblíbili pro její obyvatele, ale především pro všudypřítomného genia loci. „Pro mě je Kamenka srdeční záležitost,“ říká Dita Szabó, která tu má mnoho přátel.

Adresa umělců

Díky svébytnému koloritu bydlela v kolonii řada umělců. Mezi ty současné patří vitrážista Bronislav Zachrle, manželé Aleš a Hana Hlávkovi, kteří se také zabývají tvorbou uměleckých vitráží, nebo třeba fotograf Rostislav Čuřík. Atmosféra Kamenné kolonie umělce zkrátka přitahuje.

Jako každá čtvrť má samozřejmě i Kamenka své místní postavičky. Mezi svérázné obyvatele kolonie tak patří třeba muž, kterému místní říkají Boso. Plot u jeho domu zdobí množství lahví od alkoholu a tvoří tak nepřehlédnutelnou „výstavní galerii“ dokreslující místy bizarní atmosféru. „Jak se jmenuje doopravdy, možná nikdo neví. Vydělává si sezonními pracemi hlavně tady na Kamence. Čistí třeba silnice, peníze dostává od místních,“ přibližuje příběh asi padesátiletého muže původem ze Slovenska Nina.

I Boso v sobě nezapře umělecké vlohy. „Teď třeba vyrábí večerníčkové postavičky a kohouty z plechu,“ dodává Nina. Kamenná kolonie vznikla v opuštěném štěrkovém lomu a v podstatě se dělí na dvě části. Dolní Kamenka je stěsnána na dně největšího lomu, Horní Kamenka stoupá po úbočí až k vrcholu Červeného kopce. Přibližně 130 domků, které jsou uspořádány do chaotického shluku uliček, typického spíše pro jižanská města, nabízí kromě klidu a příjemného sousedského zázemí také malou výstavní galerii. V jednom z domků ve vedlejší uličce vykukuje prosvětlený prostor asi dvanácti metrů čtverečních, kde se každý může nejen pokochat různými uměleckými a designovými výtvory, ale také si na dvorku odpočinout a posedět. To vše nabízí galerie s názvem Sixty Stone Space, která je pro návštěvníky otevřená o víkendu.

„Těžko budete hledat ve střední Evropě menší galerii, zato barů podobné velikosti je třeba v Barceloně nejmíň tisíc. Přesto kromě báječného okolí, kterého si milovníci městského života už dlouho cení, nabízí tento „mikroprostor“ několik jedinečností. Snad se v něm jistým způsobem koncentruje všechno, co dělá Kamenku Kamenkou,“ líčí majitelka galerie Kamila Hurník-Zachrle.

Počátek existence Sixty Stone Space souvisí s obnovou tradice hodů v Kamence po padesáti letech. Hlavním iniciátorem byl právě Petr Hurník. Ve spodní části Kamenné čtvrti se krčí místní hospůdka. Nese název Duckbar, i s koncertním a výstavním sálem. Na nijak zvlášť velkém prostoru pořádají obyvatelé Kamenky autorská čtení nebo divadelní představení. Sedmiletou tradici má v Duckbaru festival Nespoutaný život v Kamence. Ten každoročně koncem června přivádí do čtvrti za mladou hudbou, divadlem a výtvarným uměním nespočet návštěvníků z celé republiky.

HISTORIE KAMENNÉ KOLONIE

• Čtvrť v brněnských Štýřicích náleží pod Brno-střed.
• Je jednou z nejzachovalejších dělnických kolonií v Brně.
• Leží v bývalém štěrkovém kamenolomu v severozápadním úbočí Červeného kopce směřujícího k řece Svratce a areálu brněnského výstaviště.
• Kamenka vznikala ve dvacátých a třicátých letech minulého století jako útočiště chudých dělníků.
• Skromné domky si postavili dělníci svépomocně.
• Dochované domy už jsou cihlové. Jejich obyvatelé však neměli tekoucí vodu, kanalizaci ani elektřinu.
• V šedesátých letech se většina původních obyvatel odstěhovala do paneláků.
• Do čtvrti se stěhovali studenti.
• Atmosféra a atraktivní lokalita záhy přilákala umělce a lidi z undergroundu.
• Domky si vylepšili i ateliery.