Krajiny složené z ovčího rouna

Ve své výtvarné tvorbě má Anna Šmalcová nesmírně široký záběr. Je kreslířkou, malířkou, autorkou knižních ilustrací, omalovánek pro děti, vytváří šperky, ale navrhla třeba i jeviště velkého sálu místeckého lidového domu. Vynalezla dokonce vlastní výtvarné techniky.
Největší věhlas si Anna Šmalcová získala originálními obrazy, které vytváří z ovčí vlny. Vyvinula k tomu vlastní výtvarnou techniku. „Začala jsem s tím už počátkem osmdesátých let. Experimentovala
jsem s ovčím rounem, hledala nová řešení a najednou byl nápad na světě,“ vysvětluje výtvarnice.
Nejnáročnější část celého procesu je příprava materiálu. Vlnu nakupuje v pytlích od chovatelů ovcí, nezpracovanou, tak, jak ji z ovcí ostříhají. „Asi třetinu obsahu každého pytle můžu vždycky vyhodit.
Je to samá špína, tráva, sláma a podobně. Ovčí vlnu si sama peru a čistím. Pak ji přepírám v jaru, to ji odmastí a krásně se pak na ni chytají barvy. Přepírání a čištění je fyzicky docela náročné, ale dělám to sama. Nakonec musím rouno ještě obarvit. Pak už můžu skládat obrázky a to už je radost,“ popisuje
Anna Šmalcová.
Kromě práce s ovčím rounem tvoří Anna Šmalcová svá díla nespočtem dalších technik. Vytvořila mimo jiné i několik sešitů omalovánek pro děti. „Já dělám vlastně všechno, záleží, jaká přijde objednávka.
Věnuji se i olejomalbě, kreslím pastelkami. Pak mám ještě jednu vlastní techniku. Je to kombinace akvarelu se suchým pastelem,“ vypočítává. Své schopnosti se snaží předat dál. Od října plánuje stát se
v Ostravě lektorkou a loni například uspořádala v Myslíku výtvarnou dílnu. K výtvarnému umění má
blízko už od útlého dětství. „Můj tatínek byl talentovaný kreslíř a malíř, doprovázela jsem ho, když chodil malovat do přírody. Měla jsem hrozně ráda skříň, ve které měl schované barvy. Fascinovala mě ta
vůně, dodnes si ji přesně vybavuji,“ vzpomíná výtvarnice. Její náklonnost vedla až k různým veselým situacím. „Starším sourozencům jsem tajně vybarvovala obrázky v učebnicích. Byly kvůli tomu
všelijaké hádky,“ usmívá se.
Studovala typografii, která se pak stala i jejím zaměstnáním. Později pracovala i jako korektorka v novinách. „Ještě dlouho jsem pak nemohla noviny normálně číst. Hledala jsem jen chyby a typografické
nedostatky,“ říká s úsměvem. V posledních letech se Anna Šmalcová věnuje naplno výtvarné tvorbě. Do budoucna chystá společnou výstavu s italským spisovatelem, ilustrátorem a univerzitním profesorem
Fabiem Troncarellim. Konat by se měla v Opavě. „Přál si udělat se mnou společnou výstavu. To, že by měla být v Opavě, je můj nápad. Dlouho už si přeji vystavovat ve svém rodném městě,“ spřádá
výtvarnice plány do budoucna.
„Poslední dva roky mám zase klid. Najít si stálé zaměstnání se už nechystám a jen tvořím. Mám dost možností vystavovat, ale tolik toho zase nevytvořím. Svoje díla neskladuji. Většinou všechno rozdám, něco se prodá. Takže se snažím na každou výstavu vytvořit nové věci,“ popisuje Anna Šmalcová. Přestože je původem z Opavska, prožila Anna Šmalcová velkou část života ve Frýdku- Místku. Po mnoha letech ve městě se nakonec rozhodla odstěhovat blíž přírodě. To správné místo našla v kopcích nad místní částí Palkovic Myslík. Žije tam na samotě se svými sedmi dětmi. Právě své děti a život mimo město považuje za své velké štěstí.