Prezentace mimořádně cenných jeskyní Slovenského krasu nemá nic společného se školními výpravami do Koněpruských jeskyní. Nabízí totiž skutečný speleologický zážitek. Přestože jeskyně jsou na Slovensku ze zákona státním majetkem, existují již čtyři výjimky, kdy si jeskyně pronajali speleologové, kteří je buď objevili, nebo alespoň zpřístupnili veřejnosti. A právě ti v nich zavedli převratný prohlídkový režim, který všem návštěvníkům nabízí neobyčejně zábavné a značně netradiční dobrodružství.
Jeskyně jako byznys
Slovenské a maďarské krasové jeskyně jsou výjimečné hned z několika důvodů. Jednak jich existuje na poměrně malém území spousta – jen na slovenské straně, na ploše 400 kilometrů čtverečních, což je zhruba 20 krát 20 kilometrů, spočítali speleologové celkem 1300 jeskyní. Jeskyně jsou navíc velmi pestré, od obyčejných podzemních „děr“ až po složitě propojené jeskynní systémy. Například Krásnohorská jeskyně (objevená až v roce 1964) byla vytvořena průsakem vody z náhorní plošiny, a když déle prší, tak je i dnes téměř zatopená. Malý potůček, který protéká celou jeskyní, se v takových chvílích mění v drsnou a rvavou říčku.
Právě Krásnohorská jeskyně by s největší pravděpodobností zůstala navždy uzavřena. Nebýt odvážného a aktivního speleologa. „Já jsem jednoznačně pro zpřístupňování jeskyní. Dědictví sice musí zůstat zachované, ale když má zůstat zachované, tak ho lidé musí poznat, musí se s ním seznámit a musí ho mít rádi. Jinak se nám může stát, že nám těžební společnosti nějaké jeskyně nenápadně a bez zájmu veřejnosti odtěží. A to by přece nikdo nechtěl,“ vysvětluje Jaroslav Stankovič, který má Krásnohorskou jeskyni již deset let v pronájmu. „Hlavně je třeba, aby k nám chodily děti, my jsme se také jako kluci zamilovali do speleologie při prohlídkách jeskyní. A když u nás zažijí skutečnou speleologickou výpravu, určitě je to přitáhne ještě víc,“ věří usměvavý speleolog. A s vděčností připomíná, že patří k těm šťastným lidem, kteří se živí vlastním koníčkem.
Adrenalin v temnotě
Tucet dětí a dospělých se střídá u okýnka, kde všichni nafasují povinné vybavení. Výpravu do jeskyně nezvládnete ve střevíčkách a letních šatech. A vůbec nejde o zimu. V přírodní jeskyni na vás čeká spousta prolézání, plazení a také nárazů hlavou do zdi. Proto musíte vyfasovat stejné vybavení, jako mají profesionální jeskyňáři, tedy kombinézu, helmu, baterku. Všechno si nasoukáte do batohu a pak se vydáte na kilometr dlouhou cestu ke vchodu do jeskyně.
Hned po vstupu je jasné, že půjde o unikátní zážitek. Jeskyně je v původním stavu, nejsou tu žádné betonové chodníky, světla, zábradlí. Jen tu a tam dřevěný můstek, který vede říčkou. A všude kolem je naprostá tma. Příjemná chůze po dřevěném trámu však za chvíli skončí. Nejprve se musí turisté protáhnout úzkou skulinou (opravdu, nic pro tlouštíky) a pak už je čeká nejtěžší část výpravy – je třeba přejít patnáct metrů po drátě napnutém nad velkou vodní nádrží. Jeden drát slouží na nohy, druhého se můžete držet. A první problém je tu: dvě mladé Holanďanky odmítají pokračovat a speleolog je musí odvést zpátky k východu.
Kdy se zřítí krápník?
Po další půlhodině krkolomné cesty, která je plná prolézání skulin a slézání prudkých žebříků, dojde zbylá pětice návštěvníků k cíli. Do síně obrů, kde je jeden z nejcennějších a nejkrásnějších přírodních pokladů. Krápník rožňavských jeskyňářů, jak zní jeho název, je největším krápníkem v Evropě a jedním z největších na světě. Krápník je 34 metrů vysoký a jeho hmotnost je dva tisíce tun. „Je to neuvěřitelný zázrak přírody. I když jsou na světě větší krápníky, tento narostl vůbec nejrychleji ze všech, a to za pouhých deset tisíc let, což je světový unikát. Většina krápníků roste desetkrát pomaleji. Ročně mu přibude 200 kilogramů hmoty,“ vysvětluje Stankovič a po chvilce pokračuje: „Jednou nám určitě spadne, ostatně dva jeho předchůdci se už kdysi dávno zřítili, ale nebude to hned. Doufám, že nějakých sto dvě stě let ještě vydrží.“
Užitečné informace
Co je třeba vědět před návštěvou
Do Krásnohorské jeskyně přijde ročně kolem tří tisíc návštěvníků (na exkurzi se chodí ve skupinkách maximálně po deseti), hlavní sezona trvá do půlky září, kdy je otevřeno denně, pak je třeba objednat prohlídku dopředu (děti a studenti platí vstupné osm eur, dospělí deset eur, půjčení bot stojí jedno euro, ostatní výzbroj a výstroj je zdarma).
Co vyzkoušet
Další speleologické dobrodružství nabízí Jeskyně mrtvých netopýrů, která byla jako vůbec první zpřístupněna pro běžné návštěvníky „speleologickou“ formou. Jeskyně mrtvých netopýrů je obrovská horská jeskyně, jejíž chodby měří několik desítek kilometrů. Objevitelé jeskyně zpřístupnili pro veřejnost jednu relativně nenáročnou trasu, kterou zvládne téměř každý. Vedle ní je možné absolvovat skutečně náročné, několikahodinové speleologické výpravy, které jsou určené pro speciální zájemce.
Co ještě navštívit
Nedaleko od Krásnohorské jeskyně stojí jedna z nejcennějších kulturních památek Slovenska, lovecký zámek Betliar. Jeho obrovskou devízou je skutečnost, že je zde zachováno naprosto neporušené původní vybavení zámku. Je to sice relativně malý zámeček, ale patří k těm nejkrásnějším stavbám na východním Slovensku. Zámek je navíc obklopen nádherným parkem, ve kterém stojí spousta romantických staveb.
Autor je publicista
