Krutá pravda ze sčítání lidu: ubylo svateb, výrazně přibylo rozvodů | E15.cz

Krutá pravda ze sčítání lidu: ubylo svateb, výrazně přibylo rozvodů

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
V Pardubickém kraji je o deset tisíc obyvatel víc než před deseti lety. Přitom se rodí méně dětí. Jak je to možné? Přibývá cizinců.

Jaký je typický obyvatel Pardubického kraje? Ateistka středního věku, která má doma připojení k internetu a v třeskutých mrazech ji hřeje ústřední topení. Anebo svobodný muž kolem třicítky, který se nechce vázat a je ekonomicky soběstačný. Vyplývá to z předběžných výsledků loňského sčítání lidu, domů a bytů v Pardubickém kraji.

„Výsledky dokládají, že počet obyvatel kraje roste, populace stárne a zlepšuje se vzdělanost. Vznikají oblasti zvlášť zajímavé pro bydlení, používají se ekologičtější zdroje vytápění, zlepšuje se vybavenost domácností,“ uvedl ředitel Krajské správy Českého statistického úřadu v Pardubicích Petr Matoušek.

Přestože se v Pardubickém kraji rodí méně dětí, přibývá rozvodů a populace stárne, tak v regionu žije více lidí než před deseti lety. 26. března 2011, kdy sčítání probíhalo, žilo v kraji 518 228 obyvatel.

Počet lidí vzrostl především v západní části kraje, a to na Holicku o jedenáct, na Pardubicku o pět a na Přeloučsku o dvě procenta. Naopak pokles obyvatelstva trápí východ kraje. Na Králicku ubylo pět, na Českotřebovsku čtyři a na Moravskotřebovsku tři procenta obyvatel.

„Za posledních deset let lidí v kraji přibylo téměř o deset tisíc, jde hlavně o cizince. Výrazně vzrostl počet obyvatel obcí v okolí velkých měst. Například na Pardubicku se obec Němčice zvětšila více než čtyřnásobně a Srnojedy více než dvojnásobně,“ uvedla Martina Myšková z Krajské správy Českého statistického úřadu v Pardubicích.

Přicházejí Vietnamci

Co se týče cizinců, tak jejich počet se oproti roku 2001 zvýšil třiapůlkrát. V Pardubickém kraji žije bezmála třináct tisíc cizinců, což představuje 2,5 procenta z celkového počtu obyvatel kraje. Nejvíce je Ukrajinců – 3647, Slováků – 3208, Vietnamců – 1579 a Poláků 1296. „Nejvíce přibylo Vietnamců, a to pětapůlkrát, Ukrajinců více než čtyřikrát a Slováků třiapůlkrát,“ uvedla Myšková.

Pardubický kraj z hlediska nárůstu počtu cizinců nevybočuje s celoevropského trendu. Stejné je to i se stárnutím populace s tím rozdílem, že v kraji je pomalejší než v ostatních regionech. Zatímco v roce 2011 připadalo 109 důchodců na sto dětí, před deseti lety to bylo jen třiaosmdesát starých na sto dětí. „Obyvatelstvo kraje stárne ve srovnání s ostatními kraji pomaleji. Je tu třetí nejnižší nárůst počtu seniorů a čtvrtý nejvyšší podíl dětí ve věku do čtrnácti let,“ uvedla Myšková.

Za posledních deset let se v Pardubickém kraji počet dětí ve věku do čtrnácti let snížil o jedenáct procent z celkové populace, a to na šestasedmdesát tisíc. Přitom obyvatel kraje starších pětašedesáti let přibylo sedmnáct procent na současných třiaosmdesát tisíc. Důchodci tak tvoří přes patnáct procent z celkové populace Pardubického kraje.

Méně svateb, více rozvodů

Za deset let ubylo lidí žijících v manželství o sedm procent. V Pardubickém kraji žije 256 tisíc mužů a 262 tisíc žen. K rozvodu se loni do sčítacích formulářů přiznalo téměř dvaadvacet tisíc mužů a přes šestadvacet tisíc žen. U mužů je to nárůst o třiačtyřicet a u žen o čtyřicet procent. „Předně si musíme uvědomit, že statistické údaje je potřeba brát s rezervou, nemusí odrážet skutečný stav. Sčítání lidu nezohledňuje celou řadu okolností. Přesto rozvedených manželství v posledních desetiletích skutečně přibývá. Problém je v tom, že dnes hodně mladých lidí vstupuje do manželství z nerozvážnosti a možná i s nesplnitelnými ideály a při první větší krizi ji mají tendenci řešit rozvodem. Dříve držely rodinu pohromadě i ekonomické zájmy, což v současnosti už tolik nehraje roli,“ uvedl psycholog Jan Lašek.

Více než 113 tisíc mužů uvedlo, že jsou ženatí a více než 112 tisíc žen, že jsou vdané. Svobodných mužů je v kraji téměř 114 tisíc, což je nárůst o dvaadvacet procent a žen více než jednadevadesát tisíc, což je nárůst o čtyřiadvacet procent.

Zatímco rozvodovost je celorepublikový trend a nikoho nárůst počtu rozbitých manželství už asi nepřekvapí, zajímavostí je razantní úbytek věřících a také obavy veřejně přiznat víru. Na dobrovolnou otázku víry ve sčítacím formuláři odpovědělo jen pětapadesát procent obyvatel kraje, před deseti lety to bylo jednadevadesát
procent.

Věřící mizí. Jak kde

V Pardubickém kraji se do sčítacího protokolu k otázce víry vyjádřilo jen asi 280 tisíc obyvatel. Z nich téměř 180 tisíc lidí, tedy čtyřiašedesát procent, neuvedlo žádnou víru. V regionu je podle sčítání lidu jednatřicet tisíc věřících, kteří se ale nehlásí k žádné církvi, tedy jedenáct procent z těch, jež se k tomu vyjádřili. Do kolonky týkající se víry se přihlásilo k nějaké církvi či náboženské společnosti sedmdesát tisíc lidí, což je pětadvacet procent.

Nejvíce věřících náleží k církvi římskokatolické, a to přes padesát tisíc lidí. Jen katolíků ubylo za desetiletí o víc než osmdesát tisíc. Podobně jsou na tom i další velké církve v Pardubickém kraji, Církev československá husitská a Českobratrská církev evangelická. I jim věřící ubývají.

„Podle mého názoru se na tom podílí celá řada faktorů. Na jedné straně je ve společnosti patrný obecný trend individualizace a nechuť se sdružovat. Na druhé straně se do výsledku průzkumu mohl promítnout i strach své názory týkající se víry veřejně prezentovat, někteří se možná při vyplňování dotazníků báli zneužití informací, tak raději neuvedli nic nebo se k žádné církvi nepřihlásili. Pro mnoho lidí nejsou církve atraktivní a přitažlivé,“ řekl katolický farář Josef Suchár, který působí při poutním kostele v Neratově v Orlických horách. Zrovna Suchár nepatří k těm farářům, který by nějaký masivní odliv věřících zaznamenával. Spíše naopak. Poutních slavností, které se v Neratově konají v srpnu, se účastní tisíce lidí a unikátní barokní kostel s prosklenou střechou Nanebevzetí Panny Marie postavený podle plánů architekta Giovanni Battisty Alliprandiho je při mších většinou plný.

„Nemohu si stěžovat na nedostatek počtu lidí, kteří by přicházeli a ptali se. Ale musím si sebekriticky přiznat, že si nejsem jistý tím, jestli jim dávám tu správnou odpověď. Snažím se o to, ale jestli je to, co potřebují, nedokazuji říci,“ dodává Suchár, který stál u vzniku Sdružení Neratov, jež se snaží obnovit život v kdysi vysídlené pohraniční obci a obnovit poutní kostel.

Neratov leží v Orlických horách, které jsou tradičními baštami křesťanských církví v Pardubickém, ale i v sousedním Královéhradeckém kraji. Nejvíce věřících v Pardubickém kraji žije na Hlinecku, Litomyšlsku a Svitavsku, Českotřebovsku, Letohradsku a Žamberecku. Naopak nejvíce ateistů je na Pardubicku.

Také farář Václav Vacek se statistikám tak trochu vymyká. Působí v barokním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Orlici, která je částí Letohradu. V Královéhradecké diecézi, pod kterou spadá i Pardubický kraj, patří společně se Suchárem k duchovním, kterým se daří přitáhnout do kostela lidi napříč generacemi a mše má do posledního místa obsazené.

Hned za vstupními dveřmi orlického kostela překvapí velmi přívětivé prostředí. Lavice jsou rozestavěné nezvykle, tak aby věřící seděli kolem svého faráře. Ten káže z neobvyklého místa uprostřed kostela. Navíc jsou po zdech rozvěšené černobílé fotografie s křesťanskou tematikou Jindřicha Štreita. Tam, kde je v kostelech většinou okázalý oltář, je působivý moderní naivistický obraz Miroslava Rady.

„V našem kostele to žije. Když se rodina sejde, podobně jako věřící při mši, tak lidé chtějí na sebe vidět a ne sedět jako v autobuse za sebou. Je to vlastně původní a hlavně přirozené uspořádání v kostelech,“ říká pětašedesátiletý muž, který pořádá v kostele i řadu kulturních akcí.

Vzdělanější kraj

Pozitivním zjištěním posledního sčítání lidu je zvyšující se úroveň vzdělání. Například počet vysokoškoláků v Pardubickém kraji se za posledních deset let zvýšil z devětadvaceti na téměř pětačtyřicet tisíc, což je o dvaapadesát procent.

Přesto je ve společnosti stále nejvíce středoškoláků s vyšším odborným vzděláním, a to téměř 140 tisíc. Středoškoláků s maturitou přibylo oproti roku 2001 šestnáct procent. Naopak klesá počet lidí, kteří mají jen základní školu nebo neúplné základní vzdělání. Těch je v kraji téměř osmasedmdesát tisíc.

„Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných byl na Pardubicku čtrnáct procent, na Orlickoústecku jedenáct a Litomyšlsku deset procent. Vzrostl také počet lidí s úplným středním vzděláním a vyšším odborným vzděláním včetně nástavbového o šestnáct procent, naopak o sedm procent poklesl počet obyvatel se středním vzděláním bez maturity a o devatenáct procent se základním vzděláním,“ uvádí Myšková.

Se vzděláním úzce souvisí i dramatický nárůst počtu domácnostní připojených k internetu. Od roku 2001 jejich počet v kraji vzrostl více než desetkrát. V roce 2011 statistický úřad evidoval v Pardubickém kraji 190 tisíc domácnostní, z toho 105 tisíc s internetem. Před deseti lety jich bylo na síti jen deset tisíc. „Počítač je v kraji ve výbavě šedesáti procent bytů a počítačem s připojením na internet v šestapadesáti procentech bytů,“ uvedla Myšková.

Kvůli daním

Historie sčítání lidu nebo vybraných skupin má v českých zemích mnohasetletou tradici. Její historie sahá až do středověku. Sčítání obyvatelstva v tom moderním slova smyslu se datuje od poloviny devatenáctého století, kdy došlo k vytvoření příslušných zákonů, a mezinárodní kongresy vnesly do tohoto procesu systém. Souvisí to také s rozvojem státního aparátu.

Od počátku sčítaní lidí a majetku sloužilo především k vojenským a daňovým účelům. Moderní sčítání obyvatelstva v Čechách a na Moravě vzniklo v období rakousko-uherské monarchie. Zatím poslední sčítání lidu, domů a bytů je z loňského roku.

ÚDAJE JSOU UVÁDĚNY OD MINULÉHO SČÍTÁNÍ V ROCE 2001

Stárnutí populace

+17 %

• 15 až 64 let. 358 603, +2 %

• 0 až 14 let: 76 386, -11 %

Počet obyvatel kraje

• Pardubický kraj (2001) 508 281
• Pardubický kraj (2011) 518 228
- Muži 49 %
- Ženy 51 %

• Podíl na obyv. ČR 5 %
• Pořadí mezi kraji ČR 11.

Věřící v kraji(na otázku odpovědělo 280 tisíc lidí)

• bez víry: 180 tisíc, 64 %
• věřící nehlásící se k žádné církvi: 31 tisíc, 11 %
• věřící hlásící se k církvi, náboženské společnosti: 70 tisíc, 25 %

(Zdroj: Krajská správa ČSÚ v Pardubicích)

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video