Kryty dosloužily. Co s nimi?
Více než dvacet let po skončení Studené války jsou pod Zlínem stále desítky krytů civilní obrany, které měly sloužit k ochraně obyvatelstva v případě vypuknutí války nebo jaderného útoku. Jsou nevyužité a chátrají.
Mnoho z nich je pod panelovými domy, například každý dům ve čtvrti Padělky má svůj kryt. Řada těchto prostor skončila v majetku města, radní se jich teď ale postupně zbavují. „Před pár týdny jsme je předali do majetku sdružení majitelů bytů, kteří v těchto domech bydlí. Mohou s nimi naložit, jak chtějí,“ uvedla mluvčí zlínského magistrátu Marie Masaříková.
Jenže majitelé bytů v těchto domech z toho moc nadšení nejsou. „Jsou zatuchlé, vlhké a bez oken. Bývaly tam lavice, ty jsou už ale pryč, takže tam zbyl jen záchod a umyvadlo. Zatím netušíme, co bychom s tímto místem mohli dělat,“ podotkla předsedkyně jednoho ze sdružení vlastníků Ladislava Ordeltová.
Přesto by lidé prostory svých domů chtěli využít. Má to ale háček. Musí se na tom shodnout majitelé všech bytů. „To bude problém. Nabízí se, že by se mohly rozšířit sklepy nebo z těchto prostorů udělat kolárnu, ale pochybuji, že ať předložíme jakýkoli návrh, nepostaví se někdo proti. Zatím to tedy vypadá, že kryt zůstane zamčený a v současném stavu,“ dodala Ordeltová.
Co s krytem řeší také v jednom z panelových domů na Jižních Svazích. „Chtěli bychom z něj udělat společenskou místnost, ale někteří lidé z domu by tam zase rádi měli sklad, mladí zase mluví o posilovně. Obávám se, že se nedomluvíme a zůstane to bez využití,“ uvedl obyvatel sídliště Jiří Mrázek.
Z původního počtu krytů jich ve Zlíně zůstalo podle odhadů kolem patnácti procent. „Měly význam ve chvíli, kdy bylo možné se na útok připravit. Dnes ale hrozí nebezpečí hlavně z teroristických akcí a ty přicházejí znenadání. Kryty jsou tedy prakticky zbytečné,“ řekl Ivo Mitáček, mluvčí Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje, který se o několik zbývajících krytů stará. Některé podzemní objekty zůstaly také v majetku města. Podle zjištění Sedmičky jde o čtyři stálé kryty. „Z bezpečnostních důvodů nemohu říct, kde se tyto kryty nacházejí. Je to neveřejná informace. Pokud by však bylo třeba, uvědomili bychom obyvatele rozhlasem nebo esemeskami, kam mají přijít,“ uvedla mluvčí zlínské radnice Marie Masaříková. Stále však existuje na šedesát míst, která se v případě potřeby dají v kryty proměnit. „Máme vypracované evakuační plány a podle nich bychom tato místa rychle zprovoznili,“ prohlásila Masaříková.
V kryty by se tak mohla zpětně proměnit místa, která už dnes slouží k úplně jiným účelům. Třeba v bunkru pod Základní školou Komenského je tělocvična, ve velkých prostorech na sídlišti Kúty zase populární diskoklub. V řadě malých krytů vznikly posilovny nebo bary. Některé bunkry zanikly. „Jeden z největších krytů v kraji se nacházel na místě, kde dnes stojí obchodní centrum Čepkov. Mohlo se do něho vejít asi tisíc lidí. Dnes už neexistuje,“ uzavřel Mitáček.
Jak by se měly kryty využít podle vás?
