Krýzl je fit. A na svazích je to znát

Kdysi získal osmé místo na mistrovství světa, ale pak jako by se stáhl do ústraní. To už je pryč. Kryštof Krýzl je letos vidět, doléčil všechna zranění a pravidelně boduje v závodech Světového poháru. V průběžném pořadí mu zatím ve slalomu patří třicátá příčka. „A mohlo by to být ještě lepší,“ ví pětadvacetiletý závodník liberecké Dukly.

Sezona je z vaší strany zatím povedená. Souhlasíte?

Ano, souhlasím. Po delší době mě netrápilo žádné zranění, takže jsem se mohl dobře připravit. A daří se mi celkem pravidelně bodovat, což je v tuhle chvíli asi nejdůležitější.

Právě zranění vaši kariéru v posledních letech trochu přibrzdila. Už jste zcela fit?

Nechci to zakřiknout, ale doufám, že ano. Před dvěma roky jsem si zlomil páteř. Pak jsem v ní měl šrouby, a i když jsem jezdil, nedařilo se mi uhájit pozice, jaké jsem předtím vybojoval. Potom jsem si zranil kotník. Ve Světovém poháru člověk musí být stoprocentně fit, jinak je těžké se někam posunout.

Změnil jste i boty. Proč?

Dřív jsem měl takové agre sivní a tvrdé lyžáky. Chtěl jsem zkusit něco jiného a teď mám měkčí. Líp se v nich cítím, na svahu se mi v nich lépe reaguje na trať. Prostě mi ty měkčí víc vyhovují.

Vaší nejlepší disciplínou je slalom. Nelákají vás i rychlostní disciplíny?

Lákají, a možná se na ně v budoucnu i zaměřím, kvůli kombinacím a superkombinacím na velkých akcích. Tam je pak velká šance na nějaký úspěch. Ale teď jsem se připravoval jen na slalom, protože žádná velká akce není a pro mě je prioritou skončit ve „Svěťáku“ do třicátého místa. Podřídili jsme tomu i přípravu, nebyli jsme v létě trénovat v Chile. Je to dost nákladné i náročné. A vypadá to, že jsme udělali dobře.

V čem jsou vlastně pro závodníka rychlostní disciplíny jiné než technické?

Ve slalomu je největší konkurence, člověk musí mít dobrou techniku, sílu, dynamiku. V rychlostních jsou zase důležité jiné věci. Hlavně si člověk musí věřit a nesmí se toho bát. Což já se nebojím.

Máte co zlepšovat i ve slalomu?

Určitě. Slalom je velká loterie a já jsem letos moc neriskoval. Kvůli bodům i třeba kvůli sponzorům. Druhá kola jsem jezdil na jistotu, abych měl body. Asi bych měl začít víc riskovat, protože některé závody ukázaly, že se můžu měřit s nejlepšími.

Které to byly?

Třeba slalom v Bansku, kde jsem v některých pasážích trati měl úplně nejlepší čas, nebo v Adelbodenu, kde jsem byl celkově třináctý.

Za rok vás čeká mistrovství světa, za dva roky olympiáda v Soči. Už myslíte i na tyhle vrcholné akce?

Abych se přiznal, tak ještě ne. Pro každého lyžaře je nejdůležitější Světový pohár. To je dlouhodobá soutěž, podle výsledků v ní se všechno odvíjí. Ať už přízeň sponzorů nebo i výchozí pozice právě pro mistrovství světa či olympiádu. Ty vrcholné akce, to už je něco navíc. I když jsou samozřejmě mnohem víc sledované.

Už se těšíte na jaro?

Jo, těším. Teď jsem v jednom kole, cestujeme od závodu k závodu a na nic jiného není čas. I když mě to baví, je to docela náročné, takže se těším, až si trošku odpočinu. Ale ještě mě čeká závěr sezony, a ten bude důležitý. Rád bych se udržel ve třicítce.