Alois Nebel očekávání naplnil, ale ne vrchovatě

Úspěšné komiksy.
Celovečerní film je
adaptací úspěšné
stejnojmenné komiksové
trilogie Jaroslava Rudiše
a Jaromíra 99

Úspěšné komiksy. Celovečerní film je adaptací úspěšné stejnojmenné komiksové trilogie Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99 Zdroj: negativ

Nejočekávanější český film druhé poloviny roku vstupuje do českých kin a po fiasku Lidic, které očekávání nesplnily, si lze konečně oddychnout, že český film roku 2011 přinese nejméně jeden výrazný počin. Protože výraznost je klíčovou kvalitou filmové adaptace proslavené komiksové trilogie Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99 Alois Nebel. A režisér Tomáš Luňák se do kroniky českého polistopadového filmu zapisuje jako velmi slibný debutant.

Ačkoli je velká otázka, do jaké míry je Luňák dobrým režisérem, režie v pravém slova smyslu totiž v Aloisi Nebelovi splývá s výtvarným řešením a animací. Obojí je ale na velmi vysoké technické úrovni a černobílá estetika svérázně animovaného filmu je největší radostí filmového Nebela.

Hned od prvních záběrů neutěšené krajiny Jeseníků, nádraží, vlaků a strnulého venkova na sklonku komunistické éry je navozena mistrně. Stejně tak i zcela rutinní až ritualizovaný život hlavního hrdiny, nádražáka Aloise Nebela (tradičně minimalistický a skvělý Miroslav Krobot).

Velké dějinné změny jsou ale cítit ve vzduchu a svou šanci cítí především nejrůznější veksláci, jako je Nebelův kolega Wachek. Ten si všimne, že starší kolega má lehce vachrlatou psychickou kondici a často vzpomíná na dětské trauma z divokého odsunu Němců. A proto nechá Nebela zavřít do blázince, aby po změně režimu mohl odlehlou stanici Bílý Potok sám řídit (a pokračovat ve svých kšeftech se sovětskými důstojníky). Vedle toho sledujeme ještě linii Němého (Karel Roden), jehož osud se s Nebelovým několikrát protne, až všechno vyvrcholí v jednom očistném finále.

Alespoň při první projekci filmového Aloise Nebela se vyjevuje jeden jeho ohromný paradox. Příběh i formální složka jsou skutečně silné, přesto jako by v celém soukolí nepasovalo, nehrálo. Možná to je trochu nedotažená dramaturgie, ale mnohem spíše to dává ohromné oddělení těchto dvou významných složek jakéhokoli uměleckého díla. Divák je formou, na české i evropské poměry velmi netradiční, natolik pohlcen a očarován, že se na příběh poprvé téměř nesoustředí natolik, aby tento měl dostatečnou emoční sílu. Jako by příběh divákovi protékal mezi prsty. V nejsilnějších momentech, které nabídne hned první polovina (Nebelova rutina, čtení jízdních řádů, každodenní příjezd vlaků), to i díky minimalistickému hudebnímu podkresu funguje dokonale. Ale s postupem času, s košatěním příběhu již tolik ne.

Existuje-li ve světovém filmu nějaký předobraz Aloise Nebela, nejsou to animované filmy ani Rodriguezovo slavné Sin City (také vycházející z komiksu), ale úchvatný snímek Andrewa Dominika Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem s Bradem Pittem v hlavní roli. Záběry přijíždějícího vlaku jsou takřka identické. Ale Dominikovi se oproti Luňákovi podařilo mnohem organičtěji prolnout příběh a jeho ztvárnění.

Alois Nebel

(drama, Česká republika, 87 minut)
Režie: Tomáš Luňák
Hrají: Miroslav Krobot, Karel Roden, Leoš Noha
Premiéra: 29. září 2011
Hodnocení: 80 %

Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.