Na začátku představení se diváci ocitají na jakémsi tajemném obřadu neurčitých mytických postav, možná na setkání přírodních živlů. Postupně se proměňují v kněze, kteří v padesátých letech byli nuceni pracovat v uranových dolech. Představení lze tak chápat i jako poctu těmto obětem.
Duchovní rozměr akce však postupně narušují groteskně pojaté realistické figury a situace. Nejprve tupý sovětský generál (Halka Třešňáková) v typické papuše na hlavě dává rozkazy k těžbě uranu „za každou cenu“ a jeho odvozu do Sovětského svazu za účelem výroby atomové bomby. Poté přichází vědec s cizím přízvukem (Philipp Schenker), který atomovou energii obhajuje z vyššího „vědeckého“ principu. Nehledí na úskalí s jejím dobýváním, banalizuje otázku úložišť odpadu. Objevují se občané nejmenovaného českého městečka, pod nímž má úložiště vzniknout. Nezajímají se o skutečnou problematiku atomové energie a jejích možných nebezpečí.
Ptají se jen po aktuálních výhodách či nevýhodách s úložištěm spjatých. Snadno se nechávají zmanipulovat pokleslými politiky (Miloslav König a Jana Kozubková) zobrazenými jako nevkusně oblečení komerční umělci. Místo diskuze rozdávají buřty a jiné produkty spotřební společnosti. Jako by se divák ocitl ve filmu Český mír.
Interpretovat akce Miroslava Bambuška není jednoduché. Nelze je chápat jednoznačně, natož přímočaře. Jeho Uran má prvky divadelního dokumentu, ale nese v sobě i rysy aktuálního politického divadla a má i rozměry obřadně duchovní, mytické. Záleží na divákovi, jak si s jednotlivými výjevy poradí. Některé jsou emotivně silné výtvarnou magií, jiné působivé zvukově, občas zas vstupuje do hry opulentní herecká nadsázka a výsměch.
Divák je aktivován už tím, že za akcemi musí do netradičních prostor přijet. Často daleko z města, do míst, která v sobě mají hluboce vryté vrásky historické paměti. Právě tím jsou Bambuškovy akce výjimečné. Vytahují na veřejnost bolestná, často tabuizovaná témata nedávné minulosti, vyprovokovávají k aktivnímu přemýšlení nejen o dobách minulých, ale především o naší přítomnosti, a tentokrát dokonce budoucnosti.
Je třeba obdivovat všechny zúčastněné včetně produkčních a technických složek, s jakou intenzitou a kreativitou do projektu Uran vstoupili. Kolik vlastní „uranové“ energie v ní zanechali. Právě takovými projekty a akcemi se formuje silná umělecká generace, jež je v současné době na vzestupu.
Miroslav Bambušek, Jan Kačena: Uran
Režie: Miroslav Bambušek
Hrají: Miloslav König, Jana Kozubková, Halka Třešňáková Světová
Premiéra: 18. září
Hodnocení: 80 %
Autor je redaktorem Divadelních novin
Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.
