Debut Cormaca McCarthyho sráží přehnaná roztříštěnost

Comac McCarthy

Comac McCarthy Zdroj: argo

Na skutečné celosvětové uznání si americký „jižanský“ autor Cormac McCarthy musel počkat několik desítek let. Přišlo téměř na sklonku jeho života, zejména díky skvělé, čtyřmi Oskary ověnčené filmové adaptaci románu Tahle země není pro starý bratří Cohenů.

Časoprostor jeho děl jsme si zvykli označovat za cynický, nehostinný a krutý svět, který McCarthy buduje z úsečných a výstižných vět. Jak tuto představu podporuje či vyvrací čerstvý překlad debutu Strážce sadu, jenž poprvé vyšel roku 1965? A co nám o McCarthym prozrazuje kniha stojící na samém začátku jeho impozantní literární kariéry?

Děj románu se odehrává ve třicátých letech dvacátého století v odlehlé komunitě sídlící na úpatí Apalačských hor ve státě Tennessee. Hlavními postavami příběhu jsou mladý hoch John Wesley Rather, pašerák whisky a vyděděnec společnosti Marion Sylder a „strážce sadu“, stařec Arthur Ownby. Všechny tři pojí násilná smrt otce Johna Rattnera. Uzavřená osada, v níž se děj románu převážně odehrává, představuje pro autora utopický prostor, do nějž nemá státní moc ani zákon přístup. Hierarchie hodnot místních lidí je určována soužitím s nemilosrdnou přírodou a vnitřním mravním zákonem každého jednotlivce. Úzké vazby mezi lidmi a „přirozená“ etika venkovské komunity je protikladem šířící se urbánní společnosti a jejím univerzálním pravidlům.

McCarthyho knihám je ustavičně vyčítáno, že nezaujímají konkrétní morální postoj. V tomto ohledu není Strážce sadu výjimkou. Krutost a nemilosrdné úskoky postav nejsou nijak autorsky komentovány, natož aby byly v dalším průběhu knihy odčiněny. Autorův střízlivý jazyk opisuje pouhý povrch vyobrazených jevů, duševní život postav vždy ztvárňuje pouze nepřímo. Jeho podobu můžeme odvodit pouze ze strohých výpovědí v dialozích či skrze nepatrná gesta.
Strážce sadu ovšem podléhá většině neduhů prvotiny. Často až nemístně přebujelý jazyk, především při popisu přírodních scenerií, sice prokazuje, že autor již tenkrát mistrně ovládal své řemeslo, přesto víceméně tříští intenzitu knihy. Detailní popisy totiž nemají ve vyznění knihy, nemluvě o příběhu, žádné opodstatnění.

Podobně přepjatě působí komplikovaná výstavba vyprávění, kvůli níž je obsah jen obtížně srozumitelný. Kostrou příběhu prostupují nepravidelné retrospektivní pasáže, od zbylého textu oddělené kurzivou, a fragmentární výjevy ze života ústředních hrdinů. Život a názory jejich protivníků naopak zcela zahaluje vypravěčská tma. Strážce sadu je pak jakousi skládačkou, jejíž části je velmi obtížné poskládat do smysluplného celku.

Cormac McCarthy: Strážce sadu

Nakladatelství: Argo, 2012
Překlad: Jiří Hrubý
Hodnocení: 60 %

Autor je spolupracovníkem redakce