Jejich spojení přináší vysoce šťastné a umělecké výsledky. K těm zásadním se přidá i Mikuláškova adaptace jednoho ze základních děl německé literatury 20. století, obsáhlého románu Thomase Manna Doktor Faustus.
Mann začal svůj román psát v době druhé světové války v americké emigraci a dokončil jej a vydal v roce 1947. Připravoval se však na něj přes čtyřicet let. Faustovské téma génia konfrontovaného s ďáblem je pro něj zrcadlem pýchy a pádu celé kultury. Na osudu geniálního hudebního skladatele Adriana Leverkühna, na pozadí modernistické hudby Arnolda Schönberga zachycuje rozklad pevného řádu a konzervativního pojetí životních a uměleckých hodnot vůbec.
Předobrazem mu byl především filozof Friedrich Nietzsche, s nímž má hlavní postava románu řadu styčných podobností.
Mikulášek a Barbara Gregorová v divadelní adaptaci udržují esejistickou formu Mannova díla. Výsledek je tak v mnoha okamžicích zahlcen Leverkühnovými (Robert Mikluš) monology či příběh osvětlujícími úvahami a komentáři jeho přítele a učitele Serena Zeitbloma (Jan Kolařík). Vše se odehrává v bílé modernistické scéně odkazující až na antické chrámy, současně však chladně strohé, modernistické (viz obrázek). Elegantní modernismus a věcný civilismus podtrhují i kostýmy, jež jsou především uniformami charakterizujícími společenskou atmosféru třicátých let minulého století.
Drama se odehrává především ve slovech a ve vnitřních světech postav. Jejich pohyb i chování jsou vysoce stylizované, až kabaretně panoptikální, dekadentní, důležitou roli hraje živá hudba tří hudebníků v levé části scény. Mikulášek dokáže s danou poetikou pracovat velmi důsledně a působivě. V jeho rukopise najdeme odkazy na německé režiséry a choreografy Christopha Marthalera a Pinu Bauschovou či dokonce uměleckého šéfa Husy Vladimíra Morávka. Přesto vytváří vlastní obrazy, jimiž proniká do nitra postav a – ve shodě s románem – mapuje celou epochu pádu a konce jedné společnosti.
Herci Husy na provázku dokážou jeho pojetí s velkým citem, pochopením a přijetím výkladu přenášet na jeviště. Inscenace tak přerůstá v jakési requiem, obřad, jehož postavy jsou hybateli i oběťmi. Mikulášek nikoho nesoudí. Téma výzvy Boha je pro něj výzvou člověka a umělce, zda může či dokonce musí i za cenu rozkladu sebe sama a bolestné smrti překračovat hranice, či na to nemá právo. A – jako Mann – nechává na divákovi, zda je smrt předzvěstí života či apokalypsou konce.
Thomas Mann, Jan Mikulášek, Barbara Gregorová: Doktor Faustus
Divadlo Husa na provázku
Režie: Jan Mikulášek
Hrají: Robert Mikluš, Jan Kolařík
Premiéra: 4. dubna
Hodnocení: 80 %
