Enio Morricone se proslavil v 60. letech minulého století hlavně jako skladatel hudby k slavným westernům. Hudebně doprovodil filmy režiséra Sergia Leoneho „Tenkrát na Západě“, nebo „Hodný, zlý a ošklivý“ a později i další úspěšné italské filmy. Při komponování občas používal ne zcela obvyklé zvuky, jako vrzání vodního čerpadla či klapání mlýnu, v souladu s teorií že každý přirozeně vytvořený zvuk je hudba.
Slavná závěrečná scéna z filmu „Tenkrát na Západě“
Dalo by se říci, že hudba k filmu „Hodný, zlý a ošklivý“ je asi jeho nejslavnějším dílem a spolu s výraznou skladbou „Muž s harmonikou“ z filmu „Tenkrát na Západě “ jsou tyto melodie jedněmi z nejrozpoznatelnějších a nejpodmanivějších filmových doprovodů vůbec. Morriconeovi se těmito party podařilo hudebně definovat western. Třešničkou na pomyslném dortu jeho génia je fakt, že hudbu k druhému jmenovanému westernu složil pouze na základě scénáře, ještě před začátkem samotného natáčení.
Přestože je Morriconeho spolupráce s Leonem asi nejznámější, on sám nejlépe hovoří o spolupráci s režiséry Giulianem Montaldem a Gillem Pontecorvem. Morricone rovněž často spolupracoval se svým přítelem z dětství Alessandrem Alessandronim, který vystupoval ve filmové hudbě pro Leoneho westerny jako „hvízdač“. Motivy, kde se v hudbě objevuje pískání, jsou v těchto westernech velmi časté.
„Ecstasy od gold“ z fimlu „Hodný, zlý a ošklivý“
Prvního ocenění za jeho dílo se mu dostalo v roce 1965 za hudbu k filmu „Pro hrst dolarů“. Do roku 1980 pak posbíral dalších pět ocenění včetně jeho první nominace na Oscara, a to za hudbu k filmu „Nebeské dny“. Další nominace na tuto slavnou cenu následovaly v roce 1986 za hudbu k filmům „Mise“, v roce 1987 za „Nedotknutelné“ či v roce 2001 za „Malenu“. Zlatou soškou nakonec Morricone získal v roce 2007, kdy byl porotou oceněn za celoživotní dílo v oblasti filmové hudby.
Morriconeho hudbou se inspirovala řada umělců, jejichž coververze známých westernových melodií byly více či méně úspěšné. Z těch nejvíce povedených stojí za zmínku Hugo Montenegro, který se proslavil pomocí remaku několika skladeb z filmu „Hodný, zlý a ošklivý“. Se svou verzí sklidil úspěch v Británii i USA a proto v roce 1968 nahrál celé album Morriconeho melodií.
Remake „Ecstasy of gold“ od trash-metalové kapely Metallica
V nedávné době Morricone spolupracoval se světovými umělci, jako portugalskou zpěvačkou Dulce Pontes či s cellistou Yo-Yo Ma. Tito dva umělci nahráli desky Morriconeho hudby s římským symfonickým orchestrem, kde Morricone sám hudbu dirigoval. Úspěšná trash-metalová kapela Metallica používá na svých vystoupeních Morriconeho „Ecstasy of Gold“ jako úvodní skladbu, punkoví Ramones používali melodii z „Hodný, zlý a ošklivý“ coby předehru svých vystoupení.
