Prosinec patří kromě nových vánočních příběhů tradičně i filmům s největšími oscarovými ambicemi. Ani nestandardní podmínky roku 2020 na tom nic nezměnily, jen se ony velké premiéry přesunuly na on-line videotéky, především na tu momentálně nejúspěšnější, Netflix. Tam se představila i novinka Davida Finchera Mank.
Fakt, že většina diváků si tento cinefilský návrat do zlatého věku Hollywoodu může pustit jen na obrazovce, není jediným paradoxem tohoto filmu.
Scénář dramatu o pozapomenutém brilantním scenáristovi Hermanu J. Mankiewiczovi totiž napsal pozapomenutý novinář a odmítnutý scenárista Jack Fincher už v devadesátých letech. V roce 2003 pak zemřel a z Manka se stal osobní projekt jeho syna.
Od Netflixu, s nímž nedávno uzavřel výhodnou dohodu o spolupráci, dostal David Fincher volnou ruku. Tak jako kdysi Orson Welles od studia RKO, pro něž jako svůj debut Welles natočil Občana Kanea, již dlouho považovaného za jeden z nejlepších filmů historie.
Mank, který se ve filmu zajímá o vznik scénáře ke Kaneovi, se nebude počítat za nejlepší snímek Fincherovy úctyhodné kariéry čítající tituly jako Klub rváčů, Zodiac či Social Network. Nejen protože znovuotevírá spor o autorství mezi Wellesem a Mankiewiczem. Ten filmoví kritici vyřešili už v sedmdesátých letech spíše ve prospěch Wellese.
Fincherův film přesto ovládá charizmatický Gary Oldman jako důvtipný alkoholik a solitér Mankiewicz. Přehlednost snímku nicméně ztěžuje množství postav, hvězd, motivů a duchaplných slov – tedy dramaturgické lapsy, které filmům, jež si režisér nemusí tvrdě obhajovat, hrozí častěji než okamžité zařazení ke klasice.
Poněkud těžkopádné vyprávění, které si ze psaní Kanea v roce 1940 odskakuje k zásadnějším a podnětnějším flashbackům ze třicátých let, ovšem vyžaduje od začátku od diváků pozornost. A za ni se Mank odmění.
Velmi postupně se v něm totiž začnou rýsovat hlavní hráči i hlavní témata a film prokáže, že je dílem bohatým nejen na detaily z někdejšího provozu Hollywoodu, ale také na promyšlené pobídky k zamyšlení o povaze i dopadu zkreslené reprezentace lidí, politiky i éry.
Navíc je snímkem, jež dokáže nostalgii po pozlátku přebít svou vtahující noirovou atmosférou stvořenou sice viditelně digitálně a někdy příliš tmavou, přesto až horečnou kamerou Erika Messerschmidta a podprahově hrozivou hudbou Trenta Reznora a Atticuse Rosse.
Podívejte se na trailem k filmu Mank:
Mank (drama, USA, 131 minut) |
| Režie: David Fincher |
| Scénář: Jack Fincher |
| Hrají: Gary Oldman, Amanda Seyfriedová, Tuppence Middletonová, Charles Dance |
| Hodnocení: 70 procent |
Autorka je spolupracovnicí redakce
