Gleick odkrývá fantastickou cestu od afrických bubnů po genom | E15.cz

Gleick odkrývá fantastickou cestu od afrických bubnů po genom

Knihy Jamese Gleicka
patří mezi nejoblíbenější
a nejoceňovanější
publikace o vědeckém
pokroku. Autor za ně byl
již třikrát nominován
na Pulitzerovu cenu. Jeho
novinka The Information je
americkým bestsellerem
Knihy Jamese Gleicka patří mezi nejoblíbenější a nejoceňovanější publikace o vědeckém pokroku. Autor za ně byl již třikrát nominován na Pulitzerovu cenu. Jeho novinka The Information je americkým bestsellerem
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Stanislav Šulc

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Žijeme v době, kdy informace a informační technologie stále více ovlivňují naše životy a stávají se jejich nedělitelnou součástí. Kdy postuláty teorie chaosu nabývají až hrůzně reálných kontur, protože dění kdesi daleko a ve zcela abstraktní rovině může reálně zničit miliony životů (burza, krize…). Kdy sice všichni máme informační technologie fyzicky stále blíže své intimitě i fyziologii, ale zároveň tomu všemu čím dál méně rozumíme. Nejspíš ani nepotřebujeme.

Přesto, cítí-li někdo tyto rozpory a chce to změnit, měl by si přečíst úžasnou knihu Jamese Gleicka nazvanou The Information: A History, a Theory, a Flood, jejímž hlavním tématem je informace. Právě informace se celou lidskou historií line, spojuje natolik zdánlivě nesouvisející fenomény jako africké bubny, počítací stroje z poloviny 19. století či zkoumání funkce RNA. Gleick předkládá své téma s odzbrojující důsledností a kniha nabízí vstkutku téměř vše, co lze s informacemi, jejich historií, teorií a tokem spojit.

Není na škodu, že postupuje především chronologicky a že jeho hlavním východiskem je technologický determinismus (tedy představa, že vývoj technologií je prvotní, až poté se mění společnost). I díky tomu poukazuje na celkem neznámý fakt, že africké kmeny byly po dlouhou dobu technologicky mnohem vyspělejšími než celá Evropa. Jejich bubny totiž dokázaly přenášet velké penzum informací na větší vzdálenosti mnohem rychleji a úsporněji než jakýkoli posel.

Za jednoho z klíčových badatelů v oboru informace Gleick správně označuje amerického matematika a inženýra Clauda Shannona, který přišel s matematickou teorií informace. Právě ta otevřela dveře spoustě vědeckých disciplín a jiné nenávratně proměnila. Shannon (a mnozí další) stál na počátku vývoje robotů, počítačů, zkoumání lidského genomu, internetu.

Gleickovou největší zásluhou však není pouhé vypočítávání důsledků Shannonovy teorie, snad ještě cennější je zachycení postupného vývoje matematiky, fyziky a inženýrství, které mu předcházelo. A také vývoj samotných představ, které často začínají jako bláznivost snílků. Ale přistoupit na interpretaci, že přirozený výběr se netýká jednotlivých živočišných druhů, ale jakýchsi kousků informací, které nikdy nikdo neviděl (geny) a jež mutují, aby zachovaly prvotní informaci, muselo být v první chvíli dost obtížné.

Skvěle napsaná kniha, která sice nepřichází s revolučním pojetím tématu (jako například Marshall McLuhan v díle Jak rozumět médiím), ale důsledně je prezentuje pochopitelně pro každého čtenáře, který má byť jen elementární znalosti matematiky, fyziky, filozofie a historie. A samozřejmě nechybí podrobný rejstřík a poznámkový aparát. Tahle kniha by si českou edici zasloužila.

James Gleick: The Information: A History, a Theory, a Flood

Nakladatelství: Pantheon, 2011
Hodnocení: 90 %

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.