Výchozí situace stejně jako celá kniha nemůže být prostší a minimalističtější. Dvojice, Černý a Bílý, sedí u stolu a baví se. Zdánlivě o ničem, nevíme, jak se ke stolu dostali, kým jsou, jaký je jejich vztah. Pozvolna se dozvídáme, že Bílý chtěl spáchat sebevraždu a Černý mu na poslední chvíli zabránil skočit pod vlak nazvaný Sunset Limited. Celá kniha pak je jejich dialogem o smyslu života, jímž se každý z aktérů snaží toho druhého přesvědčit o své pravdě.
Do střetu se zde dostává lidská (téměř nihilistická) a božská perspektiva, což je motiv vracející se ve většině McCarthyho knih. Zatímco v brilantních románech jako Cesta či Krvavý poledník kolem tohoto konfliktu McCarty vybudoval košaté příběhy s plnokrevnými postavami, ve Vlaku Sunset Limited jej zbavil veškerých příkras vyprávění a představuje jej v jeho nahotě.
Možnost to vzdát
Tezovité, ideové, argumentační. Emoce zde proto nehledejte, Vlak Sunset Limited je podnětný především rozumově.
Černý se Bílého snaží přemluvit, aby od svého záměru zabít se upustil nadobro. Věří, že mu Bůh či Ježíš dají dostatečné argumenty k přemluvení Bílého. Dlouho to vypadá, že má v debatě navrch. Lidské přesvědčení je ale jedna z největších sil ve vesmíru. A jak říká Bílý „nikdy nevzdám jediné – možnost to vzdát“.
Vlak Sunset Limited, jehož název je mnohoznačný stejně jako většina jmen u McCarthyho, tak je především o schopnosti zachytit svět slovy nepostihnutelný. Stejně jako u Samuela Becketta, který je v souvislosti s touto jednoaktovkou často správně zmiňován, musíme jít dál. Za prostý význam slov, za jejich schopnost vykreslovat abstraktní ideje. Tam někde se totiž odehrává tato sofistikovaná hra na pravdu, která existuje a již člověk nijak jednoduše neokecá.
Ačkoli je Vlak Sunset Limited v porovnání s Cestou nebo Krvavým poledníkem drobnou knihou, milovník literatury ji vynechat zkrátka nemůže.
Cormac McCarthy: Vlak Sunset Limited Nakladatelství: Argo, 2013 Překlad: Petr Fantys Hodnocení: 90 %
