Podle serveru Novinky.cz má na celém projektu zásadní podíl právě největší český filmový festival, který restaurované poklady světové kinematografie už léta divákům zprostředkovává. „Rozhodli jsme se napomoci hledání finančních prostředků a oslovili našeho generálního partnera. Je logické, že první volba padla na film, který filmoví historikové a kritici považují za nejdůležitější dílo československé kinematografie za více než sto let její existence – Marketu Lazarovou,“ uvedl prezident MFF KV Jiří Bartoška.
Proces digitalizace měl dvě fáze. „Jedna je digitalizace, což děláme na zařízení scanner a pak dochází k vlastnímu čištění. Čištění probíhá na různých softwarech. Pro některé úpravy je to poloautomatický provoz, pro některá poškození nezbývá nic jiného, než je retušovat ručně,“ řekl nedávno pro Český rozhlas (ČRo) ředitel digitalizačního studia UPP Vít Komrzý.
„Základní kopie, ze které vycházíme, je dub pozitiv díla, které bylo vytvořeno v době vzniku. Jako referenční máme k dispozici pro určité scény originál negativ, abychom mohli porovnat v podstatě artefakty, které jsou na dub pozitivu s originálním negativem. Jako další máme referenční kopii, pozitivní kopii z té doby,“ pokračoval Komrzý.
Podle ČRo restaurátoři tohoto jedinečného díla prý zachovají autentičnost původního obrazu i zvuku. Autorský záměr tedy podle odborníků nebude ohrožený. Digitalizace umožní Markétě Lazarové také lepší distribuci.
Kvalitu Markéty Lazarové vyzdvihl i ředitel Národního filmového archívu Vladimír Opěla. „Je to svrchované umělecké dílo, kde František Vláčil spolu s kameramanem Baťkou zachytili výjimečným způsobem dobu 13. století, kdy se tady pozvolna rodí křesťanství,“ řekl.
Markéta Lazarová je syrovou filmovou sondou do české historie
Téměř tříhodinový Vláčilův snímek je autentickým a sugestivním ponorem do dávné české minulosti. Adaptace předlohy Vladimíra Vančury se odehrává ve středověku a popisuje boj dvou loupeživých rodů, které zároveň ustupují před královskými vojsky. „Pokud by se vám zdálo, že ta historie je jen středověká, uvědomte si, že to je historie o loupežnících,“ upozornila na aktuálnost příběhu Vášárypvá.
Film považovaný za nejvýznamnější dílo ve více než stoleté existenci českého filmu tehdy v kinech zhlédlo 1,3 milionu diváků. Dvě desítky let byl v trezoru a po listopadu 1989 se občas objevil na televizní obrazovce. Je trvalou součástí všech retrospektiv Františka Vláčila.
Snímek odpoledne osobně představila Magda Vášáryová alias Markéta Lazarová
Někdejší vynikající slovenská herečka a současná poslankyně slovenského parlamentu Magda Vášáryová přijela osobně do Karlových Varů uvést digitálně zrestaurovanou kopii filmu. Přestože pověsila své herecké řemeslo na hřebík již před mnoha lety, stále velmi ráda na své začátky vzpomíná. Tehdy jí bylo pouhých šestnáct a byla studentkou, když ji Vláčil objevil v registru filmových ateliérů v bratislavské Kolibě.
Když měla točit Marketu Lazarovou, měla už za sebou jeden dětský snímek. Podle ní na ni Vláčilův tým upozornily zřejmě fotografie, na kterých měla metr dlouhé blonďaté vlasy.
Na jaře 2008 si Vášáryová prohlédla na Pražském hradě výstavu věnovanou tvorbě Františka Vláčila. Vybavily se jí pouze momentky z tohoto náročného dvouletého natáčení, ale hovořila tehdy i o tom, jak koncem 90. let natočila pro filmový dokument s režisérem Vláčilem rozhovor. „To už byla vlastně rozmluva dvou dospělých lidí. Do té doby jsem pana Vláčila neviděla. Nestýkali jsme se a on se mnou dokonce 20 let ani nemluvil. Nevím vlastně proč - byl to zvláštní člověk,“ podotkla.
Jedna z nejobsazovanějších slovenských hereček minulosti Magda Vášáryová, která jako velvyslankyně zastupovala Československo v Rakousku a později Slovensko v Polsku, se po 18 letech nakrátko přeci jen vrátila na divadelní scénu. Překvapivě si k tomu vybrala ochotnické divadlo v Senici, kde vystoupila v Shakespearově dramatu Romeo a Julie. Jeho text byl přepsán do záhoráckého nářečí, jímž se hovoří v nejzápadnějším koutě Slovenska a ochotníci pro ni přepsali malou roli lékárníka na mastičkářku.
